Přejít na obsah






Fotka
- - - - -

Jesenické putování I

Příspěvek od Fanda199 , 13 říjen 2014 · 1 568 Zobrazení

reportáž
Jesenické putování I Stojíme se Sárou na vesnickém nádraží v Novém Malíně a osobák od Šumperka jede dál. Rosničkáři slíbili dole mlhu, nahoře azůro. Zatím je tedy azůro dole. Nahoře snad bude také. Uvidíme. Začínáme nabírat první výškové metry.
Na Malínských mezích se Sára pase jako kráva. Zdejší trávu ona miluje. Už jsme tu jednou byli. Vím co bude následovat. Ona totiž nemá čtyři žaludky. Míříme výše na ostroh Burgsteinu GC36C6W. Jdu za šipkou, což mi umožňuje přijít na bývalý hrad ze správné strany. Cestou se projevuje, že Sára opravdu není správný býložravec. Nechává mě to klidným.
Jdeme na Skřítek a cestou podél zelené značky lovíme keše. Na skalních ostrožnách to zlověstně fičí, modré nebe se schovalo za tmavěšedé mraky. Na sedlo Skřítek dorážíme dvě hodiny po poledni. To je hodně. Míjíme tedy motorest, přecházíme dopravní tepnu a mírně stoupáme dále. Náhle se cesta lomí vzhůru a my (teda já s malou krosnou) supíme dále. Sára nesupí, ta poskakuje. Les se rozestupuje. Jsme v kleči na hřebenech Jeseníku. Azůro není, přijatelně je.

Vložený obrázek


Přes Ztracené kameny a Pecný míříme na Břidličnou. Z této fáze cesty je titulní foto. Je zjevné, že dále to bude s počasím spíše horší než skvělé. Po několika kilometrech stoupáme na Vysokou holi, na které jsou známé Petrovy kameny. Jako vášnivý čtenář Kladiva na čarodějnice se na ně těším. Hodně se těším. Sára se cestou několikrát rozkošnicky rozvaluje ve voňavé horské trávě. U jakési budovy na vrcholu Hole lovím keš. Náhle se setmí. Je ticho a já sotva vidím nejbližší tyč. Natož Petrovy kameny. Je mi to trochu líto, ale atmosféra okolo mne románu odpovídá. Jdeme dál. Na chvíli mlha zbělá a objeví se přízračné obrysy skal. Za pár vteřin kamenný duch zase mizí.

Vložený obrázek



Jsme na Ovčárně. Potkáváme živé lidi. Dokonce na sekundu na mne pohlédne sám velký Praděd. To mu stačí. Už ho neuvidím.
Stmívá se. Čeká nás ještě pět kilometrů. Indiánským tempem mírně klesáme po opuštěné asfaltové silnici. Z mlhy se vynoří Švýcárna. Sláva. Jsme pro tento den v cíli. Čeká nás teplé jídlo, točená Plzeň, teplá sprcha a podkrovní pokojík s postelí. Sáře nesu večeři i s postelí na zádech. Já usínám ihned. Sára ne. Má důvod.

Pokračování příště.

Milan z týmu Fanda199.

Série, které jsou (nejen) na houby - III.
Série, které jsou (nejen) na houby - II.
Série, které jsou (nejen) na houby - I.
Budapešť 2014

  • 4



Fotka
andrej musa
říj 14 2014 18:39

Stoupání od Skřítka na Ztracené kameny si pamatuju už od svých cca 4-5ti let, kdy nás tudy tahali na táboře. A hřebenovka kolem Jelení studánky je moje nejoblíbenější.

    • 1

Na Jelení studánce je keška, altán a pěkný výhled směrem na Bruntál - pokud si dobře pamatuji. Pak se stoupá na hlavní hřeben Vysoké hole. Tam už jsem nic neviděl. Milan. A dík Andrejovi za komentář.

Ještě chci přidat - Jelení studánka je jedinou útulnou pro turisty mezi Skřítkem a Ovčárnou - na cca 15 km hřebenovky.

    • 0
Fotka
Paha Ahma
říj 15 2014 8:06

Tenhle popis dobře znám, díky tomu, že mám v Šumperku kamarády, mám Jeseníky prochozené skoro všude... Ovšem, jako mudla. Kešuju necelý rok. O důvod víc se do tohoto nádherného pohoří vrátit.

    • 0

Jeseníky považuji za krásné kopce. Asi jsou to nejbližší pořádné hory ku Praze. Narozdíl od Krkonoš mají i solidní rozlohu a rozmanitost. Díky za komentář.

    • 0
Fotka
andrej musa
říj 15 2014 20:48

Fando, na Jelení vyrostl nějaký altán? Uź jsem tam řadu let nebyl, ale stávala tam jen bouda, kterou zmiňuješ.

    • 0

No dobře. Byl jsem tam poprvé a zdálky mi to připadalo jako hezký altán. Zblízka je to opravdu taková útulna před nepohodou i před větrem. Více jsem tu stavbu nezkoumal. Měl jsem už naspěch, abych vše stačil do tmy.

    • 0

Srpen 2020

P Ú S Č P S N
     12
3456789
1011121314 15 16
17181920212223
24252627282930
31      

Poslední příspěvky

Poslední komentáře

Reklama