Za královnou Beskyd

Na této stránce jsem už několik článků četla. Moc mě některé zaujaly a nadchly. Řekla jsem si: „ Proč taky nenapsat nějaký ten článek ? " Možná se někomu budou moje postřehy hodit, při plánování výletu do těchto končin.

Tak tedy: DOVOLTE, ABYCH VÁS POZVALA NA NÁVŠTĚVU KRÁLOVNY BESKYD

Královna Beskyd, mnozí si asi říkáte, kdo nebo co to vlastně je? Více vám asi napoví, když řeknu, že je to nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Pokud si myslíte, že je to LYSÁ HORA, tak se neplete. Ano tento vrchol, se svou výškou 1323 m. n. m. (někdy uváděno 1324 m. n. m.), zaujímá vedoucí pozici mezi okolními vrcholy. Někteří ji mohou také znát, protože již v minulosti mohli absolvovat známé extrémní závody: Beskydská sedmička (B7) nebo 24 hodin na Lysé hoře. Je toho mnoho, co bych chtěla o tomto vrcholu napsat, spíš bych se opakovala. Tak bych Vám radši doporučovala prostudovat stránku tuto stránku http://www.lysahora....a.phtml?id=6617, kde se dozvíte více informací.

Spolu s Rozkou jsme již delší dobu plánovaly tuto ozdobu Beskyd zdolat. Ale vyčkávaly jsme na dokončení prací na Bezručové chatě. Po otevření, ještě pořád nenastávala ta správná konstelace, ale po 14 dnech od otevření Bezručovy chaty jsme se tedy rozhodly pro pátek 18. září. Počasí mělo být na tento den, tak akorát, ani ne zima ani ne teplo. A taky byl to pátek, ještě pracovní den, takže se omezila možnost zvýšeného výskytu mudlů. Což pro nás bylo velice důležité.

My jsme zvolily dopravu vlakem a autobusem. Ráno jsme se sešly ve Frýdku-Místku na nádraží. Vlak nám jel v 7:29, a tak bez většího zpoždění jsme dojely do stanice Frýdlant nad Ostravicí (v 7:43). Vedle nádražní budovy, se nachází menší autobusové stanoviště. Tady jsme malou chvíli vyčkaly, než nám přijel autobus (v 7:53), a skoro prázdným autobusem jsme jely do Malenovic. Vystoupily jsme na zastávce Malenovice – Borová (což je nějaká 7 zastávka). Nejdřív jsme se ale potřebovaly napojit na modrou turistickou značku. Ta se nachází, asi takových necelých 250 m od zastávky, proto jsme musely dojít do v centra obce. Malenovice jsou jako obec, velice pěkné. Moc mě to tam zaujalo, samotné centrum je hezky zrekonstruováno. Nebyl moc čas se tu zdržovat, ale určitě se sem někdy vrátím, a blíže to tu prozkoumám.

Navázaly jsme již na zmiňovanou modrou a pohodovým tempem jsme minuly kapličku a za nedlouho jsme stály u naší první keše. Byla to keš s názvem Pod hradovou GC3WBND, která se nachází v lese, kousek od modré. V lese nebylo ani živáčka, tak mohl nastat ničím a nikým nerušený odlov. Sešly jsme na trasu a pokračovaly dál. Dále nás čekal mysterka, s názvem Byl na Hradove hrad? GC60B6V. Doma proběhlo pohodové luštění, bez záludností. Takový typ luštění, to máme rády. Nebýt této keše, určitě bych na toto místo, asi nikdy nezavítala. Pohodovou cestou jsme si to prošláply k finálce, kterou jsme chvíli hledaly. Ale po rozkoukání se, byla schovka nalezena. Opět jsme šly zpět na modrou, a mířily na další keš od místních autorek. Moc jsme se těšily, co dalšího nám připraví. Blížily jsme se k mysterce Kes ovci babicky GC5X70N. Opět super nápaditá keš, bez složitostí. Finálka se nacházela na fajn klidném místě. Odlov tedy proběhl bez problémů. Pak jsme za příjemně teplého počasí stoupaly dál vzhůru, až jsme došly na souřadnice 1.stage Tajemstvi pod vrcholem GC5BNQV, tady jsme musely najít trosky letadla. Čekaly jsme nějakou záludnost, že se tady zdržíme. Ale opak se stal pravdou. Trosky byly šikovně umístěny, takže je oči dvou kačerek rychle nalezly. Jednoznačné řešení finálky jsme hodily do GPSky a pokračovaly dál. Cestou vzhůru jsme se kochaly výhledy na Radhošť, Ondřejník, Velký Javorník, Smrk a další místní kopečky.

Došly jsme k rozcestí a nabídla se nám možnost pokračovat na Lysou hned- místní cestou (neznačenou, která se napojí opět před vrcholem na modrou) nebo si trochu zajít po modré. My pokračovaly dál po modré, za nedlouho jsme došly k turistickému ukazateli s nápisem Ivančena. Pár metrů vedle, se nachází velká kamenná mohyla. Je poskládaná z kamínků z různých částí světa. Tato mohyla uctívá památku 5 skautů, kteří se vzepřeli nacistickému režimu (byli v protinacistickém odboji). Každý rok se zde konají poutě, kde se scházejí skauti a trempové. Nyní se mohyla rozpadá a kameny se sesouvají. Tak je mohyla obehnána dřevěným plotem, za který se nechodí. Místo mělo kdysi i svou kešku, ale už je archivována. Ale i tak si myslím, že místo stojí za zhlédnutí, i když tu zrovna žádná keška není.

Od Ivančeny jsme pokračovaly dál. Překvapilo nás, že jsme našly i 2 hřiby, při letošní neúrodě v našich končinách. Cestou jsme se také zdravili s několika turisty, kteří si to mířili z vrcholu dolů. Ani jsme si to neuvědomovaly a najednou jsme se ocitly před hlavním výstupem na vrchol a to na Malchoru. Nyní jsme měly nahozenou v GPSce další keš - Severni sjezdovka na Lyse hore GC4WN76. Říkaly jsme si, že to půjde hladce. Jenže nás čekal zarostlý příkrý svah dolů. Což se nám moc nezamlouvalo. Nechaly jsme souřadnice uložené v Gpsce, a pokračovaly posledním kilometrovým stoupákem nahoru. Po zdolání posledních 4 kamenných schodů jsme došly do cíle dnešního dne.

Naskytly se nám parádní výhledy do okolí. Dokonce jsem možná viděla i náš domek. Minuly jsme

meteorologickou stanici a navštívily jsme vrcholový sloup s "hladícím" bodem. Poté jsme došly k nové Bezručově chatě. Zrovna se tam konala svatba, takže byla zavřená. Tak jsme ji aspoň z venčí obešly. Pak již následovala ta slavná chvíle odlovit si vrcholovku s názvem Beskydmountains, Lysa Hora 1328m GCQKPX. To byla taková třešnička na dortu. Když už jsme byly tady, tak jsme si taky samozřejmě nemohly nechat ujít Lysa hora - fotograficka kes GC4WA3R. Po lovu jsme se ještě občerstvily v místní občerstvení Šantán, který se má po dostavění obou chat, bourat. Což si myslím, že je škoda. Tam jsem zakoupila turistickou známku a vyšly jsme na cestu.

Zvolily jsme trasu po žluté. Takže jsme šly opět na Malchor, ale u rozcestí jsme se daly na jinou cestu, než jsme sem přišly. To už jsme si v GPSce našly tradičku In the memory of Jarmila GC1XB5C, která je umístěna kousek od žluté. Po odlovu jsme pokračovaly dál. Teď následovala finálka mysterky Tajemstvi pod vrcholem, kde jsme cestou na vrchol posbíraly souřadnice. Ta nás nezklamala, velice se nám líbila. Na chvíli jsme vyply Gpinu a pokračovaly 2 km dolů. Než jsme se začaly blížit k mysterce Labasky pod Lysou horou GC5BNEQ, opět jsme ji zapnuly. Keška je umístěna nedaleko studánky. Šifra vlastně žádná ani nebyla, jen jsme tu keš musely hledat v okolí 20 metrů od studánky. Což se nám v mžiku podařilo, takže jsme se mohly radovat z dalšího nálezu. Když jsme tady byly, tak jsme znovu do GPSky koukly, jak daleko je první stage Severni sjezdovka na Lyse hore. Daleko to nebylo, takže jsme pohodovou lesní cestou došly až ke stagi. Určitě to bylo o hodně pohodlnější než bychom to šly z rozcestí u Malchoru. Proč to jít složitěji, když to jde jednodušeji. Takže vyluštily jsme finálku a v poklidu bez mudlů ji odlovily. Vrátily jsme se opět k rozcestí u studánky a napojily se na žlutou. Tady asi nastal nejhorší úsek. Jelikož je to tu docela prudší sešup po kamenech‚ takže jsme vlastně 4 kilometry brzdily. Taky jsem si nemohla nechat ujít kešku s názvem Tri H / Three M GC2WCAW. Ta se nacházela po této trase. Zrovna u této keše jsme jednoho mudlů potkaly, ale ten měl jiné starosti. Zrovna si totiž vybíhával Lysou, takže nás za hlasitého zdravení „ Ahoj “ minul a já ji mohla v klidu odlovit. Takových běžců jsme potkaly asi 3. Já sama osobně bych to asi nedala, ale možná kdybych si vypracovala kondičku, tak možná ano, ale kdo ví. To už jsme se blížily k obci Krásná. Ještě před chatovou osadou jsme si odpočinuly na louce, přes kterou vedla naše tur. značka. Výhledy opravdu stály za to. Prostě Krásná je krásná. Po odpočinku jsme už tedy začaly scházet do osídlené oblasti, měly jsme ještě čas, tak jsme si to šinuly vycházkovým tempem až na autobusovou zastávku s názvem Krásná, Nižní Mohelnice, Rekreant místo původně plánované zastávky - Krásná, Nižní Mohelnice, lesní správa.

Chvíli jsme čekaly a v 18:32 nám jel autobus, byl opět poloprázdný. Takže bylo dost místa. Pak nastala trochu zvláštní situace. Náš autobus jel až do Frýdku. Jenže Frýdek-Místek a některé jeho přilehlé části mají autobusovou dopravu (MHD) za 10 Kč. Takže jsme jely autobusem na zastávku Frýdek-Místek, Skalice, Záhoří. Tady jsme si museli všichni vystoupit a znovu nastoupit a zaplatit již zmiňovaných 10 Kč. Bylo vidět, že panu řidiči to není příjemné pořád měnit dálkovou trasu na MHD.

Dojely jsme na nádraží okolo čtvrt na osm večer. To už byla docela tma. Rozka si koupila lístek, a čekaly jsme na vlak od Českého Těšína. Ten přijel za 10 minut, nastoupily jsme a v 19:34 se vlak rozjel. Došla jsem domů již za úplné tmy a mírného deště, který mě chytnul cestou od nádraží. Doma jsem si dala rizoto, vytouženou sprchu a spokojená jsem šla spát.

Na závěr - malé hodnocení celého výletu:

Hodně mile mě překvapila „úrodnost CWGéček v keších“ nasbírala jsem jich 8, což se mi opravdu hodně dlouho nestalo. Provedení některých krabek, které muselo dát dost práce, se mi taky moc líbilo. Ani nevím, co bych hodnotila negativně, časem si třeba vzpomenu. Celkově vzato jsme odlovily 10 kešek, možná pro někoho málo za celý den, možná bychom zvládly víc, ale nechtěly jsme se honit za body. Chtěly jsme si výlet hlavně užít, a zpříjemnit si ho odlovem keší. Což si myslím, že se povedlo.

Album: Za královnou Beskyd

11 obrázky

0 komentáře