Tři dny v Itálii I. - Vatikán a okolí

Dají se během poznávacího zájezdu s cestovní kanceláří lovit kešky? I když jsou ostatní účastníci samí mudlové? Je potřeba to vyzkoušet.
Ve dnech 15.7.-19.7.2015 jsem se s pubertálním synem, mimochodem nenávidějícím geocaching, zúčastnil zájezdu "Řím-Vatikán-Neapolský záliv". Kromě krátké zastávky v Benátkách před mnoha lety jsem v Itálii nikdy nebyl, a inzerovaná místa slibovala návštěvu zajímavostí, které jsem toužil vidět na vlastní oči. Informace v katalozích cestovních kanceláří jsou tradičně skoupé a nepřesné. Přesnou představu o vlastním průběhu zájezdu tedy účastnící získávají až cestou od průvodkyně. Abych byl připraven na všechny eventuality, měl jsem v GPS kromě OpenStreet map Itálie a Rakouska nahrané tradiční kešky podél trasy, v Římě, i v okolí Neapolského zálivu, a k tomu navíc earthcache a pár doma vyluštěných mysterek.
První a poslední den se tráví na cestě, takže z inzerovaného pětidenního zájezdu se pobyt na místě smrskne na tři dny. První z nich má být věnovaný Vatikánu a jeho bezprostřednímu okolí. Po příjezdu do Říma v ranních hodinách nasedáme kolem 7. hodiny na metro, u kterého jsme vystoupili z autobusu, a za třičtvrtě hodiny už stojíme na Svatopetrském náměstí.

V oficiálním programu cestovní kanceláře je návštěva baziliky sv. Petra s možností placeného výstupu na kopuli. Kdo má zájem, může navštívit Vatikánská muzea, kde je v trase prohlídky i Sixtinská kaple, kterou samostatně navštívit nelze. Odpoledne je pak sraz u Andělského hradu, odkud se půjde na metro. Z konečné nás pak autobus odveze do kempu na okraji Říma. Až tady je tedy jasné, jak dlouho zde budeme. A také jaký program si každý zvolí. Pokud by někdo chtěl, může uvedenou nabídku vynechat, a plně se věnovat vlastnímu programu. My jsme se rozhodli pro prohlídku baziliky včetně kopule. Zbývající čas pak okolí Vatikánu, abychom se pak s ostatními účastníky sešli u Andělského hradu.
Městský stát Vatikán je se svou rozlohou 44 ha nejmenším uznaným státem světa. Vznikl nově v roce 1929 a je teokratickou absolutistickou monarchií, kde vládcem je doživotně volený papež. Rozkládá se na území města Říma, a kromě baziliky a Svatopetrského náměstí je v areálu obehnaném hradbami několik dalších budov a rozlehlé zahrady. Kromě Vatikánských muzeí a Sixtinské kaple, kde se konají konkláve, a kde se platí vstupné, jsou ostatní místa veřejnosti nepřístupná. Někde se uvádí, že je možno objednat i prohlídku zahrad s průvodcem. Samotný vstup na náměstí je volný. Při vstupu do baziliky jsou pouze osobní bezpečnostní kontroly zavazadel.
Z výše uvedeného asi vyplývá, že na území Vatikánu není žádná fyzická keška. Důvody jsou především bezpečnostní. Asi by nebyl problém s umístěním nějakých schránek, ať už na veřejně přístupných místech nebo i placených, třeba na střeše baziliky. Ale nedokáži si představit získání souhlasu majitele pozemku s umístěním kešky. V době naší návštěvy bylo aktivních 7 kešek pro stát Vatikán. Ale jen kvůli jediné bylo nutno vstoupit na jeho území. Tou je earthcache GC487RN AGT 40: VATICAN OBELISK známého českého zakladatele, a to kvůli zjištění informací potřebných pro zodpovězení záludných otázek. Zajímavý je už samotný listing, který je kromě univerzální angličtiny i v jednom ze dvou oficiálních jazyků Vatikánu - latině.
Celkem pět mystery kešek je možno vyluštit doma u počítače, a až na jedinou jsou tématicky spjaty s Vatikánem. Kazem na kráse je, že kromě dvou jsou finální souřadnice dosti daleko a na různé strany. Ale i tak je možno dosáhnout cíle, který si někteří lovci kladou, a to je "vylovení" celého státu během jediného dne. Což se mi ale s ohledem na program nepovedlo.
Vydali jsme se tedy nejprve na vyhlídkovou plošinu na kopuli baziliky. Po ránu zde ještě nebyly fronty na lístky, ale i tak bylo nahoře těsno. Na úroveň spodku kopule se dá buď vyjít po široké točité rampě nebo vyjet výtahem, od čehož se odvíjí cena vstupenky. Uvnitř kopule je ochoz s nádherným výhledem jak nahoru, tak i dolů. Dále se pokračuje úzkým jednosměrným schodištěm po obvodu kupole. Z vyhlídky je pak nádherný pohled především na nepřístupná místa Vatikánu, ale i na jeho okolí, kterému dominuje nedaleký Andělský hrad.


















Po prohlídce interiéru samotné baziliky včetně krypty s hroby papežů jsme vyrazili na zhruba 3 km dlouhou procházku kolem Vatikánu. Kde se vám povede obejít celý stát během jednoho dne?
Nedaleko od hranic je i několik kešek, které jsou sice na území Itálie, ale tematicky se vztahují k Vatikánu. Tou nejbližší je GC59ZKN Ricixxx-San Pietro, věnovaná přímo bazilice a náměstí. Další jsou GC37VJN Micro vista Vaticano a GC2R72Z Petriana - The Vatican Stadium, které jsem ale neodlovil. Při cestě podél zdi se narazí na dvě Vatikánské kešky. Jednou je finálka mysterky GC30H3P RAILWAY TO VATICAN dalšího českého autora, což je vidět na jejím provedení, které je v kontrastu s keškami místních. Originální nápad a standardní PET s logbookem na místě, kde se dá v pohodě odlovit, a přitom je logické, jí přináší oprávněně FP. V obvodové zdi z vnější strany je také umístěna nejstarší vatikánská a zároveň jeho jediná tradiční keška - GCY25A SPQR - IL VATICANO. Z vnější strany na ulici Viale Vaticano, která vede kolem zdi, je též vchod do Vatikánských muzeí. I ta mají nedaleko od vchodu svoji kešku - GC53D05 Musei Vaticani. Problematické je její umístění, neboť okolí slouží k odpočinku znavených turistů i siestě místních.


Ještě horší je finální umístění mysterky GC5NTQQ The Popes in History, kde jsem to kvůli mudlům musel vzdát.
Další možností, jak získat bodík z Vatikánu, je zúčastnit se nějakého eventu, kterých se koná na Svatopetrském náměstí dost. Většinou je organizují turisté jako krátká setkání. V době naší návštěvy zde ale zrovna žádný nebyl, nejbližší se konal za dna dny v neděli dopoledne.


K Andělskému hradu a zároveň řece Tibeře vede ze Svatopetrského náměstí široká ulice Via della Conciliazione. Kousek od ní v boční uličce je keška GC5TYWM via della Conciliazione. Krásný výhled na řeku a Andělský hrad a most je z mostu Ponte Vittorio Emanuele II. U něj je též earthcache GC25MHC Tiber River věnovaná této významné italské řece, pramenící na hoře Mount Fumaiolo v Apeninách a vlévající se po 406 km do Tyrhénského moře.
Klasický pohled na Andělský hrad je z Andělského mostu, kde je také keška GC5VHW5 CASTEL SANT'ANGELO. Andělský hrad byl původně budován jako Hadriánovo mauzoleum mezi lety 135 až 139, později sloužil jako papežská pevnost, spojená s Vatikánem tunelem, kudy se mohl papež uchýlit do bezpečí, později i jako rezidence a vězení. Je zde pohřbeno několik římských císařů i jejich manželek. Nyní je zde muzeum věnované historii budovy i města Říma.






V bezprostřední blízkosti Andělského hradu je budova Invalidovny a vedle ní pompézní a mohutný Justiční palác.




Na druhém břehu Tibery je pak jedna z nejvýznačnějších antických památek, pozůstatek Augustova mauzolea. Augustus byl první římským císařem, který vládl na přelomu letopočtu. Ani jedna z těchto staveb nemá vlastní kešku.
Pokud by si kačer zvolil vlastní program, je možností pro lovy v okolí dost. Kromě bezprostředního okolí Vatikánu, kde jsou převážně tradiční kešky, jsou nedaleko dva rozsáhlé městké parky s bohatší nabídkou. Jihozápadně je to Villa Doria Pamphilj a severozápadně Villa Borghese, kde je i wherigo a letterbox. Kromě toho je v druhém jmenovaném Galerie moderního umění, ZOO a Zoologické muzeum.
Ubytování jsme měli zajištěno v kempu Fabulous na okraji Říma jihovýchodním směrem u výpadovky na Ostii. Bezprostředně vedle kempu se nalézala moderní rezidenční čtvrť Casal Bernocchi, tvořená výhradně moderními činžovními domy, ve které bylo kromě jedné težké mysterky několik tradiček. Po krátkém odpočinku jsem sám nalehko večer vyrazil na obhlídku. A tady se opět projevila bída místního geocachingu. Ač zde byla spousta míst, kde by se daly umístit pěkné kešky, tak všechny zde byly velikosti mikro, přičemž některé spíše odpovídaly velikosti nano. Z 11 možných jsem navštívil 7 a našel 2. Italskému herci Paolo Stoppovi věnovaná keška GC5R8H0 Mimetic Stoppa byla falešná šiška na cypřišku bez krytky, takže jen zmuchlaný papírek strčený v díře v šišce. Aspoň že druhá keška GC5Q7YD Parco Mia Martini byla klasická jednoduchá stromovka. Ostatní kešky byly na místech, kde jsem kvůli podezření ze strany mudlů neměl odvahu hledat nebo jsem je nenašel. Ale aspoň mne potěšil jako pamětníka název jedné z hlavních ulic - Via Marcello Mastroianni. Noční lov s baterkou by tady asi s ohledem na místní nebyl moc vhodný. A navíc po únavné cestě a celodenním chození už toho má člověk dost s tím, že ráno se musí brzy vstávat, aby byl čas na přesun k Neapolskému zálivu.

- pokračování příště -