Tři dny v Itálii II. - Vesuv a Pompeje

Dají se během poznávacího zájezdu s cestovní kanceláří lovit kešky? I když jsou ostatní účastníci samí mudlové? Je potřeba to vyzkoušet.
Druhý den, tj. v pátek 17.7. nás čekala cesta k Neapolskému zálivu. Program sliboval návštěvu Pompejí, likérky a Vesuvu. Od kempu, kde jsme strávili příjemnou noc v klimatizovaných mobilhomech, jsme vyrazili v 7 hodin po dálnici A1 na Neapol. Po třech hodinách klidné jízdy míjíme třetí největší italské město a míříme do Pompejí. V blízkosti archeologického naleziště opuštíme autobus. A opět máme na výběr z více možností. Absolvovat prohlídku areálu ve skupině s místní průvodkyní, již třicet let zde žijící Slovenkou, nebo individuálně. Další možností je nejít do areálu vůbec. Všichni účastnící si volí první možnost, k čemuž přispívá přesvědčivá argumentace naší průvodkyně. Nakonec ale nelitujeme. Problémem se ukázal pouze vstup do areálu kvůli enormnímu počtu turistů. Vlastní komentovaná prohlídka tak začíná až o půl dvanácté a je na ni vyhrazeno 2,5 hodiny, což je na rozsáhlý areál dost málo. Seznamujeme se tedy asi s třetinou vykopávek, z nichž průvodkyně vybírá ta nejzajímavější místa, o kterých podává možná až příliš důkladný, ale velice poutavý výklad.
Historie Pompejí je dobře známa, včetně podrobného scénáře jejich zániku. V té době měly Pompeje asi 20 000 obyvatel a sloužily převážně jako rekreační oblast Římanů. Po zkáze v roku 79 byly přes snahu o jejich obnovu zapomenuty kvůli jejich zasypání vysokou vrstvou sopečného materiálu. Znovuobjeveny byly v polovině 18. století a od té doby probíhá archeologický průzkum, který stále pokračuje.
V areálu, který je oplocen a má tři vstupy, se nachází 5 kešek. Pro jejich odlov je tedy nutné zaplatit vstupné. Vzhledem k tomu, že jsme měli jen omezený čas a pohybovali se ve skupině v části areálu si považuji za štěstí, že se mi podařilo odlovit 3 z nich. Nejnáročnější z místních kešek je multicache GC5A7PB A walk in the Pompeii ruins, která provede od východního vstupu celým areálem, takže je to na delší čas. U tohoto vstupu je též tradiční keška GC3XT29 Gladiators'lair, která ale stejně byla v době naší návštěvy mimo provoz kvůli stavebním pracem. Doma jsem si dopředu vyluštil mysterku GC5A74V Meeting at the Forum, která je PMO. Krabička je ukryta ve zdi, naštěstí na místě, kam moc turistů nezavítá a dá se v klidu odlovit, i když pár metrů od ní za zdí na fóru jsou stovky mudlů. V okolí fóra probíhala většina naší prohlídky, kdy jsme navštívili základní objekty občanské vybavenosti - rychlé občerstvení, toalety, lázně, obchod, mlýn s pekárnou či nevěstinec, který je zřejmě nejnavštěvovanější budovou areálu. Dále jsme se přesunuli za kulturou. V objektu velkého divadla je další tradiční keška, která byla naštěstí opětovně zprovozněna těsně před naší návštěvou - GC5A789 What's on stage today at the Theater of Pompeii? Tato keška autora Vesuviano, kterému patří i mysterka a multina, stejně jako spousta kešek v okolí, má standardní úroveň, tj. lock'n'lock krabička velikosti small ukrytá na místě, kde se dá v klidu lovit, což potěší. Těsně před opuštěním areálu jsem si ještě odběhl vyfotit indicie pro získání odpovědí na otázky u earthcache GC362YN Mt.Vesuvius-Pompeii Ruins. I díky výkladu místní průvodkyně jsem věděl o co se jedná.














Po prohlídce archeologických vykopávek následovalo zhruba hodinové volno na oběd. Vydali jsme se do současných Pompejí, města s asi 26 000 obyvatel ležícího východně od vykopávek. Na hlavním náměstí je poutní kostel s komplikovaným italským jménem - Pontificio Santuario della Beata Vergine del Santo Rosario di Pompei, což se dá zkráceně přeložit jako svatyně Růžencové Madony z Pompejí. To už si zaslouží mít vlastní kešku - GC4AGXB Pompei - Santuario della Beata Vergine del Rosario. A opět pěkná krabička, sice na místě, kam by se nemělo vstupovat, ale tady se to tak nebere.


Po odlovu zbyla chvilka na občerstvení a po třetí hodině vyráží náš obří autobus klikatou silnicí na Vesuv.


Vesuv je jedním z nejpopulárnějších dosud činných stratovulkánů. Nejznámější je sice erupce z roku 79, která zničila kromě Pompejí i město Herculaneum a osady Stabie a Oplontis, ale i předtím a i potom docházelo k aktivní činnosti. Velká erupce byla v roce 1631, kdy zemřelo cca 3000 lidí, v roce 1906 pak došlo k největšímu výronu lávy. Poslední pak byla v roce 1944. V současnosti existují evakuační plány pro případ další sopečné aktivity, která by v důsledku podstatně vyššího osídlení mohla mít fatální důsledky.


Až téměř pod vrchol je možno volně vyjet. Je zde menší parkoviště a vstup do chráněné oblasti vrcholku, kam vede cesta, po které se dá vyjet autem až k okraji kráteru kvůli zásobování. Vstup na vrchol je zpoplatněn, což se týká i dvou místních kešek. Tradička GC4A2N8 Vesuvius - Il Gran Cono/The Big Cone je u cesty v kamenné zídce, kde se dá pohodlně s pomocí fotohintu najít. Druhá je očekávaně earthcache GC30JCH VESUVIO, kde je potřeba na třech zastaveních při cestě zjistit odpovědi na otázky. Návštěva vrcholku Vesuvu byla fakultativní, přesto za obrovského vedra bez kouska stínu všichni účastníci nahoru vylezli. Cestou jsou u kráteru dva stánky se suvenýry a občerstvením, kde si poutníci mohou trochu ve stínu oddechnout.








Na Vesuvu je kešek více, jejich odlov je však problematický. Pro toho, kdo by jel individuálně vlastním autem, by nebyly komplikace s tradičkou GC4PR1P Hotel Eremo při silnici na Vesuv a finálkou mysterky GC21T0C Andesite?, ke které se musí sejít necelý kilometr od horního parkoviště dolů, na což mi už nezbyl čas. Další tradiční keška GC4PR13 Vesuvius - La Strada Matrone je při alternativní cestě na vrchol, kam je ale omezený vstup. Stejně tak i k finálce mysterky GC49NM7 Vesuvius - Valley of Hell and Valley of the Giant. Na cestě k ní je brána, která byla v době, kdy jsme tam byli, zavřená. Autor sice doporučuje waypointy, kterými je možno ji obejít, ale vzhledem k tomu, že přístupová silnice je obehnána na obou stranách ploty, tak to asi nebude moc legální. Pro odlov je tak asi vhodnějších dalších 11 tradiček v nižších polohách masívu vulkánu.
S ohledem na to, že jsme se sešli u autobusu až kolem 18. hodiny a to ještě byla před námi opět tříhodinová jízda do kempu u Říma, tak bohudík odpadla návštěva likérky vyrábějící nápoje z citrusů, které je pak možno zakoupit. Sám tyto úlitby místním v lásce nemám, protože se automaticky očekává, že si účastníci po presentaci a případné ochutnávce něco koupí. Navíc poslední den pobytu v Itálii měl být tím nejnáročnější, před kterým si bylo potřeba odpočinout, a navíc sbalit věci před opuštěním ubytování.
I tento druhý den mohl mít pro některé účastníky odlišný průběh. Kdo chtěl mohl místo výletu zůstat v kempu a odpočívat u bazénu či v restauraci. Nebo mohl jet místní dopravou individuálně do Říma. Anebo jet místní dopravou do nedaleké Ostie k moři, kde mohl strávit den na některé z pláží, čehož pár účastníků využilo.

- pokračování příště -