Třetí den pobytu v Itálii, tj. sobota 18.7., byl věnován pamětihodnostem hlavního města Říma. Podle všemožných anket se umisťuje na předních místech žebříčků nejkrásnějších a nejzajímavější měst světa. Je to dáno jeho dlouhou a bohatou historií, ve které vznikaly významné památky, které se zachovaly až do dnešních dnů. Ty nejzajímavější se týkají dvou období, a to antiky, a pak renesance a baroka. A právě to byl hlavní cíl našeho posledního dne.
Brzy ráno jsme opustili kemp, autobus nás opět odvezl na konečnou metra trasy B - stanici Laurentina. Po pár zastávkách jsme vystoupili na stanici Circo Massimo. Na výběr byla prohlídka těch nejzajímavějších míst společně s průvodkyní nebo individuální program se stanoveným srazem na náměstí Piazza del Popolo, odkud jsme měli příměstským vlakem odjet na místo nástupu do autobusu. I během prohlídky bylo možno se odpojit. Zvolili jsme komentovanou procházku, přestože bylo jasné, že možnosti pro hledání keší budou omezené.
Dopoledne bylo zasvěceno antickému Římu. Každé velkoměsto má nějakou typickou stavbu, která je s ním spjatá: Paříž má Eifelovku, Londýn má Big Ben, Praha má Hradčany a Karlův most, Moskva chrám Vasila Blaženého, no a Řím má Koloseum. Toto největší antické divadlo bylo první zastávkou. Při výstupu z metra jsme minuli Circus Maximus, antický stadion, před nímž by i Strahov zbledl závistí. Po řeckém vzoru vybudované největší tehdejší závodiště mělo velikost 600 x 200 m a mohlo pojmout přes 300 000 diváků. Konaly se zde hlavně vozatajské závody.
Vedle něj se vypíná jeden ze sedmi římských pahorků, Palatin, na kterém bylo podle pověstí město založeno. Jsou zde zachovalé zbytky staveb, a je zde malé muzeum. Zachovalejší a atraktivnější je pod kopcem ležící Forum Romanum, se kterým tvoří společný areál. Forum Romanum je obdélné náměstí, jehož okolí bylo centrem života starověkého Říma. U vchodu na Palatin jsme koupili vstupenky sloužící zaroveň i ke vstupu do Kolosea. Po vystání asi půlhodinové fronty spojené s osobní prohlídkou jsme měli asi hodinu na prohlídku stavby a jejího okolí, sraz byl pak u vstupu na Palatin.
Koloseum bylo původně vybudováno jako Flaviovský amfiteátr, své jméno pak získalo podle "kolosální" sochy císaře Nera, která stávala vedle. Budova se kromě známých gladiátorských zápasů využívala i pro divadelní představení či popravy. Pokud člověk nevyužije služby průvodců, dostane se jen do části budovy, kde jsou v podstatě k vidění jen holé zdi a malá expozice. Zbylo nám tedy trochu času na kešky. Byla by hanba, kdyby Koloseum nemělo kešku. Je jí GCMEP5 SPQR - IL COLOSSEO, pravděpodobně jedna z nejnavštěvovanějších evropských kešek a zdaleka nejnavštěvovanější italská. Provedením klasická mikrovka v nízké zídce. Když při troše štěstí zrovna nikdo na ní nesedí, je odlov pohodový i přes mudly v okolí. Další je nová zajímavá earthcache GC5W39B
Earthquake & Resonance, týkající se závislosti poškození Kolosea vlivem zemětřesení podle podloží, na kterém stojí.
Vedle Kolosea stojí další antická stavba - Konstantinův vítězný oblouk. I ten má svoji kešku - GC5W08R Arco di Constantino. Opět je to mikrovka ve zdi nedaleko oblouku.
Keška GCP03V SPQR - IL CIRCO MASSIMO věnovaná Circu Maximu byla kousek dál a navíc mimo provoz. Místo toho jsme se byli podívat do kostela naproti vchodu na Palatin, kde byla keška GC5XVZF San Gregorio al Celio. Kostel je součástí kláštera patřící kamaldulům, jedné z větví benediktýnů.
V rozlehlém areálu Palatina a Fora Romana je mnoho zachovalých památek. Na Palatinu jsou to převážně paláce, např. císařů Augusta a Nerona.
Protože je to na kopci, je tu mnohem méně turistů, než na Foru Romanu, kde jsou převážně veřejné budovy. Nejznámnější jsou vítězné oblouky Augustův, Titův a Septimia Severa, z chrámů např. Augustův, Castora a Polluxe, Antonina a Faustiny či bohyně Vesty, se kterou byly spojeny známé kněžky Vestálky, které měly ve společnosti významné postavení.
V samotném areálu žádná keška není. Tematická GC14VPT SPQR - AVE CAESAR je vně areálu. Po východu z Fora Romana jsme strmým schodištěm pokračovali na další římský pahorek - Kapitol, který je nejvyšší a nejznámější. Byl zde posvátný střed města s akropolí. Nyní je ve středu Kapitolského náměstí jezdecká socha císaře Marka Aurelia, hlavní budovou je Senátorský palác Palazzo dei Conservatori a ve dvou zbývajících protilehlých budovách sídlí Kapitolská muzea. Na severním svahu pahorku je velká budova Památníku Viktora Emanuela II., zakladatele Itálie a jeho prvního krále. Mezi ním a náměstím je ještě vklíněn poutní kostel Panny Marie u Nebeského oltáře, jedna z titulárních bazilik v Římě.
Jedinou keškou na Kapitolu je earthcache GC2MQCY AQVA MARCIA u stejnojmenné fontánky, věnovaná zásobování Říma vodou.
Dále prohlídka vedla přes Benátské náměstí uličkami kolem Pantheonu na náměstí Navona.
Po krátkém výkladu jsem dostali volno na oběd se srazem u Pantheonu. Piazza Navona je nádherné podlouhlé barokní náměstí na místě antického stadionu. Dominantou jsou tři fontány. Největší je prostřední Berniniho Fontána čtyř řek. Kolem náměstí je několik kostelů a výstavné paláce.
Zajímavostí je socha Pasquino, jedna z tzv. "mluvících soch". Těm je věnovaná multicache GC1HBWE Il Congresso degli Arguti.
Na náměstí je pěkná multicache GC58ZXR EasyMulty! In memory of..., která ukáže nejzajímavější místa náměstí. Bohužel finálka je opět klasické mikro na totálně zamudleném místě, takže zůstala neodlovena. Úzké uličky kolem náměstí a Pantheonu jsou plné restaurací a malých obchůdků zaměřených na turisty. Zde se dá údajně levně a dobře najíst, i ochutnat nejlepší kávu a zmrzlinu. Následovala ještě rychlá prohlídka Pantheonu, nejzachovalejší antické památky Říma. Byl postaven jako chrám zasvěcený všem bohům a dlouho byl největší stavbou zastřešenou kopulí. Roku 609 byl zasvěcen Panně Marii mučedníků a stal se z něj křesťanský chrám, čímž byl zachráněn před zničením, které postihlo jiné antické stavby. Kromě toho sloužil od 16. století pro pohřbívání významných osobností, např. prvních králů Itálie.
I Pantheon má dokonce dvě vlastní kešky. První je GC5VX1X Pantheon, pro jejíž odlov stačí sednout na zídku a zašmátrat v rohu. Bohužel zrovna na tom místě se povalovali dva zmožení turisté, kteří vypadali, že se odtud několik hodin nehnou. Druhou je GC15BYW pantheon di roma, která je u prodejny dřevěných hraček, kde jsou mraky turistů. Takže ani jednu nebylo možno odlovit.
Dalším cílem cesty byla nejznámější římská kašna - Fontána di Trevi. Cestou jsme minuli jeden z osmi obelisků ukradených v Egyptě, obelisk Psammeticha II. na Piazza di Montecitorio. Dalších pět obelisků si pak nechali vyrobit na zakázku bohatí římané buď v Egyptě nebo jako kopie doma. V Římě je tedy nejvíce obelisků na světě. Minuli jsme i sloup Marka Aurelia na Piazza Collona.
Fontána di Trevi s přilehlým palácem prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která bude dokončena v říjnu, takže spodní část byla ještě zakryta lešením.
I fontána má svoji kešku GC5W7CE ALFA - FONTANA DI TREVI. Ale na tu nebyl čas, neboť jsme rychle pokračovali na Španělské náměstí, tedy Piazza del Spagna, které získalo své jméno podle Španělského velvyslanectví, které zde sídlí od 17. století. Známé je především díky Španělských schodům, vedoucím k baroknímu kostelu Trinità Dei Monti, před kterým je též jeden z obelisků. Je tradicí na Španělských schodech začínat či končit návštěvu Říma, a též je zde oblíbené místo pro setkávání. Druhá nejnavštěvovanější keška Itálie je právě díky tomu GC21M19 The Spanish Steps. Je to mikrovka v podstavci kandelábru, která lze odlovit i přes neustálé zamudlení okolí. Další zajímavosti náměstí, kašně Fontana della Barcaccia je věnována earthcache GC27Z2A Is Your Boat Half Full Or Half Empty? Akorát je těžké si představit, že by někdo skutečně regulérně splnil podmínku pro zalogování, tj. přesně změřil objem vody vytékající z kašny, a podle něj určil magnitudu pramene. Takže i já jsem provedl pouze kvalifikovaný odhad.
Na Španělském náměstí jsme dostali rozchod se srazem u brány na náměstí Piazza del Popolo, které je jedním z nejhezčích v Římě. Uprostřed stojí další z obelisků, který původně stal v Circu Maximu. Náměstí dal jméno kostel Santa Maria del Popolo s barokním interiérem a obrazy italských mistrů. U ústí ulice Via del Corso stojí dvojice dvou téměř identických kostelů Santa Maria di Montesano a Santa Maria dei Miracoli, lišících se pouze tvarem kopule. U vstupu do parku Pincio s bohatou sochařkou výzdobou je pak keška GC2KXPC Piazza del Popolo.
U brány na náměstí jsme zakončili naši prohlídku Říma a kolem vstupu do parku Villa Borghese přešli na konečnou stanici příměstského vlaku Flaminio, odkud jsme před 18. hodinou odjeli, a po pár stanicích na nás čekal na parkovišti náš autobus. Následoval už jen rychlý noční přesun zpět domů se dvěma zastávkami v Itálii a Rakousku.
Ano! To je odpověď na otázku položenou na úvod. I když by se člověk zúčastnil veškerého nabídnutého programu, jsou během zájezdu chvilky volna na samostatnou prohlídku, jídlo či odpočinek, ve kterých je možno se věnovat lovu kešek, pokud je nějaká nablízku. A pokud je lovecký pud silnější než hlad po kulturních zážitcích, je času na geocaching podstatně víc. Některé zájezdy mají i varianty, jako např. ten náš, že se ze služeb cestovky využije pouze doprava na místo a zajištěné ubytování, spolu s radami průvodkyně. Pro někoho to může být jednodušší, než si cestu za hranice všedních dní zajišťovat zcela sám.
PS:
V článku uvedené kešky jsou převážně jen ty, které je možno odlovit během zájezdu. Kromě nich jsou v centru Říma desítky dalších, možná i zajímavějších. Stejně tak i modernější části Říma nebo velké parky skýtají dobré podmínky pro lov.
- Konec -
Moc pěkné povídání míst, které jsem nedávno navštívil. Celkem rychle tam vzniklo několik nových keší, ty, které byly disable, jsou už zase aktivní, památky se opravují opravdu rychle. Byli jsme tam začátkem května a už teď tam vidím plno změn. Město je to krásné, keší k odlovu tam zbylo opravdu hodně, tak se tam snad ještě někdy podívám, nejen kvůli keším samozřejmě :-)
Ke keším samotným - mám pocit, že u nás, až na čestné výjimky, jsou keše kvalitnější a zajímavější, ale pravda, v Praze jsem ještě nelovil, tak větší města srovnávat nemůžu. Ale mám pocit, že to tam moc neřeší, ostatně jako spoustu jiných věcí.
Tvé povídání MikiHamzo jsou inspirativní a příště bych pouvažoval taky o sepsání cestopisu za keškami někde mimo ČR.
Ještě jednou díky a hodně zdaru při lovu!
Grande grande grazie :-)
http://www.imagehost.../?v=dsc2284.jpg
http://www.imagehost.../?v=dsc2612.jpg