Nejsem honibod. Málokdy jdu na event skutečně jen Na skok.
Když jsem ale nedávno zjistila, že jsem o pár dní propásla první Sýrovou nakládačku ve vinárně Na skok, kterou mám co by (olympijský sportovec) kamenem dohodil, rozhodla jsem se, že na tu druhou půjdu, i kdyby trakaře padaly.
Jak se ukázalo, problém nebyly ani tak trakaře (do takového deštíku si obvykle ani neberu deštník, kačer musí něco vydržet) jako hromada práce a málo času. Kde jinde však načerpat energii pro další hodiny práce, než na procházce parkem a setkání s milými lidmi?
A tak jsem úderem páté zaklapla notebook, protáhla si ztuhlý krk, naházela na sebe oblečení, zadala do navigace adresu (kdo mi rozchodí na mobilu CacheMe, má u mně velké významné plus!) a vyrazila do setmělého sídliště. A rozhodně jsem neprohloupila!
Vinárna byla maličká a už prakticky plná, atmosféra velmi přívětivá a útulná. V logbooku jsem zahlédla jen jedno povědomé razítko (ze sbírky z mého prvního eventu pod petřínskou rozhlednou). Zdržela jsem se nakonec necelou půlhodinku, prohodila pár slov s milými lidmi a prohlédla si pár zajímavých geocoinů, načerpala pozitivní energii a hurá zpátky k práci.
Doufám, že na příští (Nejen) Sýrovou naládačku budu moci nejen přijít, ale i posedět a popovídat o keších, životě, vesmíru a vůbec!
Když jsem ale nedávno zjistila, že jsem o pár dní propásla první Sýrovou nakládačku ve vinárně Na skok, kterou mám co by (olympijský sportovec) kamenem dohodil, rozhodla jsem se, že na tu druhou půjdu, i kdyby trakaře padaly.
Jak se ukázalo, problém nebyly ani tak trakaře (do takového deštíku si obvykle ani neberu deštník, kačer musí něco vydržet) jako hromada práce a málo času. Kde jinde však načerpat energii pro další hodiny práce, než na procházce parkem a setkání s milými lidmi?
A tak jsem úderem páté zaklapla notebook, protáhla si ztuhlý krk, naházela na sebe oblečení, zadala do navigace adresu (kdo mi rozchodí na mobilu CacheMe, má u mně velké významné plus!) a vyrazila do setmělého sídliště. A rozhodně jsem neprohloupila!
Vinárna byla maličká a už prakticky plná, atmosféra velmi přívětivá a útulná. V logbooku jsem zahlédla jen jedno povědomé razítko (ze sbírky z mého prvního eventu pod petřínskou rozhlednou). Zdržela jsem se nakonec necelou půlhodinku, prohodila pár slov s milými lidmi a prohlédla si pár zajímavých geocoinů, načerpala pozitivní energii a hurá zpátky k práci.
Doufám, že na příští (Nejen) Sýrovou naládačku budu moci nejen přijít, ale i posedět a popovídat o keších, životě, vesmíru a vůbec!