Rozhovor s FilemoniCZ

mikisi: Myslím si, že rok 2011 je pro vás velmi významný – získali jste ocenění „Kačer roku“, podařilo se vám dobýt vrchol českých statistik a na závěr roku jste si i soukromě nadělili nádherný dárek v podobě vašeho syna. Co plánujete na příští rok? Nastavili jste si tento rok laťku vysoko – čím ji příští rok překonáte?
FilemoniCZ: Máš pravdu v tom, že tento rok byl pro nás velice silný – ať už v kešerském nebo osobním životě… Nic z toho nebylo plánováno, bylo to celkem spontánní – jeden výlet za druhým, Maďarsko, Švédsko, Rakousko a taky USA. Nebudu zastírat, že být na prvním místě se nám nelíbilo. Na příští rok máme pořád v plánu pár výletů, ale už jich je daleko méně než letos. Např. AT,DE,UK a znova USA. Ale uvidíme, jak to všechno bude. Jak si sám napsal, narodil se nám krásný syn a tomu se teď chceme věnovat nejvíc… takže žádné cíle jako loni do 2012 nemáme.

mikisi: S Geocachingem jste začali v roce 2006. Dlouhou dobu jste lovili velmi střídmě až málo. Kdy a v jaké podobě přišel impuls, který vás nakopl do takových dimenzí, že jste začali lovit 2000 keší za měsíc?
FilemoniCZ: Na začátku to bylo velice těžký,PDA a BT GPS a bez map… co ti budu povídat. Pak jsem poznal Lucku, která se na začátku geocachingu jenom smála, ale po zakoupení mapové navigace to všechno nabralo větších otáček. Začali jsme plánovat výlety a dovolené podle keší a díky své práci jsem začal lovit keše i v zahraničí při služebních cestách… strašně nás to chytlo.
mikisi: Běžný je opačný postup – nováčci se nadchnou a po čase je to přestane bavit – u vás to mělo zajímavý vývoj. Kdy jste si řekli, chceme být první v ČR?
FilemoniCZ: My jsme si to vlastně neřekli. Vždy jsme vzhlíželi k PaBovi a ostatním v TOP 10, a až po pár výletech se ukázalo, že není nereálné se tam dostat – pak už naše kešování bylo cílené.
mikisi: Budete se snažit udržet nějaký čas na špici? Nebo vás uspokojilo dosažení vrcholu a teď necháte tomu všemu volný průběh do budoucna?
FilemoniCZ: Kešovat budeme pořád dál… máme teď ale jiné milé povinnosti, takže už to nebude tak silné jako dříve, ale jak jsem zmínil – tak nějaké výlety jsou pořad v plánu, což by na udržení v TOP 10 mohlo stačit.

mikisi: Navštívili jste spoustu power trailů – mezi kačery jsou zastánci ale i odpůrci takového způsobu geocachingu. Předpokládám, že se řadíte mezi příznivce – co vás na tom nejvíc baví?
FilemoniCZ: Samozřejmě přírůstek keší a zároveň zjišťování a porovnání, jak rychle se dají keše najít, kolik jich člověk zvládne udělat za hodinu, za půl dne a nakonec i za 24 hodin. Osobně mám hodně rád obrázkové série typu kapr, šipka, smajlík, žába a nebo W.
mikisi: A jaké jsou hranice – co myslíš? Kolik se dá udělat za 24 hodin – a kolik jste toho zvládli vy?
FilemoniCZ: Momentálně máme 898 keší za den, což se dá udělat jen v USA, kde se nám to povedlo na sérii Route66. Osobně si myslím, že se dá udělat 1500 za den, což bych příští rok rád vyzkoušel na nové verzi E.T. – série rovněž v USA
mikisi: Myslíš, že se někdy třeba překoná pomyslná hranice 2000 keší za 24 hodin?
FilemoniCZ: Po zkušenostech co mám bych řekl, že těch 1500 bude pro mě osobně velký problém, takže 2000 keší je spíše sci-fi než realita.
mikisi: Jsou power traily v USA zásadně jiné než v Evropě? A když nebudu brát délku, tak hlavně v čem?
FilemoniCZ: V USA ty keše nejsou většinou moc schované, takže je to rychlejší – v Evropě např. Maďarsko – tam je každá skrýš jiná a různě od cesty atd.. V USA je to takové víc jednotvárné a tím pádem snažší a rychlejší.

mikisi: Když jsem si povídal s Hradníkem, vzpomínal na power traily a vyprávěl, že zpětně si uvědomil, že cesty mu utekly a nabyl pocitu, že toho viděl málo. Máte čas na cestách si užít i něco víc, než jen jít od keše ke keši? Máte nějaký opravdu skvělý zážitek z cest?
FilemoniCZ: Pokud se nebavíme o power trailech, kde není čas na nic jiného než na lovení, tak máme i spousty hezkých zážitků z cest. Např. naše dovolená na Maltě, kde jsou keše na krásných místech a člověk si to opravdu užívá. Pro změnu v Praze jsou kešky u každé základní školy nebo za každým druhým okapem.
mikisi: Takže si vymezujete a rozlišujete – teď jedu na power trail, nebo jedu si užít hezké keše?
FilemoniCZ: Dá se to tak říct. Na výlety s cílem power trailu anebo na jiné série jezdím s kamarády. Na hezké keše v rámci výletu nebo dovolené jezdím s Luckou.
mikisi: Co říkáte na hlasy, které pouštějí fámy, že na svých cestách jste neodlovili vše, co posléze jste logovali a že běžně se rozdělíte do více týmů, abyste zvládli odlovit za krátkou dobu hromadu keší? Obdobné hlasy si pamatuji, když do čela šli BarbieTeam – tehdy se taky říkalo, že jejich skupina by zaplnila celý autobus.
FilemoniCZ: Řekl bych, že tyto fámy tak nějak bohužel provází každého, kdo je na nějakou dobu více vidět než ostatní. Pamatuji se nejen na fámy ohledně BarbieTeamu ale i ostatních. Kdo nás zná osobně, tak ví, jak se věci mají a jak je to v reálu. Bereme to jako součást gc, kterou je třeba ignorovat, jinak by nás otrávila.
mikisi: Musím ti dat za pravdu – podobné věci známe i z vlastní zkušenosti…
FilemoniCZ: Když jsme fámy slyšeli poprvé, musím říct, že nás to dost zasáhlo. Když jsme si pak povídali s lidmi, kteří nás znají osobně např. jako je hradnik nebo Oak.Family, tak vědí, že jsou to jen fámy.

mikisi: Navštívili jste celou řadu zemí. Jsou keše všeobecně všude stejné – nebo jsou rozdíly? A jaké?
FilemoniCZ: Jsou v tom velké rozdíly. Zde se musím zastat ČR, kde bych řekl, že máme opravdu vysoký standart (teď nepočítám promoklé okapovky). Např. v Rusku je kvalita keší velice špatná, ať už je to výběrem místa nebo krabičkou jako takovou. A např. ve Francii narazíte na lock&lock krabičku velice zřídka, ale umístění stojí za to.
mikisi: Taky jste známí milovníci FTF lovu. Jste vždy připraveni vyrazit na keš? Vím, že se kdysi tradovalo, že Benjo5 sedával v autě a čekal, kdy to pípne a hned vyrážel – jste taky takoví blázni do FTF?
FilemoniCZ: Ano, FTF máme opravdu rádi, ten adrenalin a vzrušení nás prostě baví. Na druhou stranu musím říci, že i díky práci není možné vyrazit pokaždé, ale snažím se být vždy připraven a proto mám v autě druhé oblečení, věci do kanálu a věci na T5 atd. Asi bych neměl, ale prozradím, že Lucce praskla voda zrovna, když vyjížděla autem z garáže na pokus o FTF v Řepích.
mikisi: Tak to je pěkné a dojela pro to FTF nebo jste zamířili spořádaně do porodnice ?
FilemoniCZ: Spořádaně zajela do garáže zpátky a čekala, až se vrátím z tréninku juda a pak se jelo do porodnice
mikisi: Když to tak shrneme – co je vašemu srdci v Geocachingu nejblíž?
FilemoniCZ: Je toho více, ať už trávení času v přírodě a například adrenalin při zdolávaní T5 keší nebo luštění mysterek, kde se čas od času dozvíme i něco nového a zajímavého.

mikisi: Co si myslíš o českém Geocachingu?
FilemoniCZ: Jak jsem psal dříve, gc je v ČR opravdu na vysoké úrovni, ale na druhou stranu propagace geocachingu zapříčiňuje, že se tomuto hobby věnuje více a více lidí, kteří zakládají nové keše, aniž by měli zkušenosti s odlovem. Dříve jsem měl názor, že kačer by mel zakládat keše, až po odlovení minimálně 100 kesi, ale v dnešní době, kdy můžete udělat 100 keší za dopoledne v Náchodě, si myslím, a nejsem sám, že ten minimální limit by měl být alespoň jeden rok aktivního geocachingu. Po této době by se mohlo ukázat, zda se tomu člověk chce, nebo nechce věnovat.
mikisi: A jakou vidíš budoucnost Geocachingu?
FilemoniCZ: Každý koníček má nějaký trend a zároveň boom. Může se stát, že se objeví jiná zábava a lidé půjdou dělat něco jiného, a nebo nám nadměrná propagace přinese něco nového a zajímavého. Nejsem pesimista, takže bych neviděl černou budoucnost pro cz gc.
mikisi: Co byste vzkázali ostatním kačerům.
FilemoniCZ: Zkuste si každý na geocachingu najit to, co vás baví a nenechte se odradit kačery teoretiky nebo fámou a pomluvami.
mikisi: Děkuji za rozhovor a přeji vám všechno nejlepší v Novém roce.
FilemoniCZ: I my vám přejeme vše nej do Nového roku a hodně zdraví.