Detekován vypnutý javascript

V současné době máte zakázaný JavaScript . Některé funkce nemusí fungovat.Pokud chcete využívat fórum naplno, prosím povolte si javascript

3 hlasy

GR 20 - Na dosah korsického nebe

Příspěvek od Čtyřhranka , 11 září 2015 · 948 Zobrazení

"(...) Jsme hrdá lůza z východu a nenasytně brázdíme západní Evropu. Zchudlí penězmi, však zbohatlí zážitky a zkušenostmi, střídavě po svých nebo stopem vandrujeme po pobřeží krásné francouzské Korsiky nemajíce přitom víc peněz, než kolik se ztratí na dně hluboké kapsy. Naše hodnota pro místní trh se drze přibližuje nule. Spíme ve stanu, jíme z ešusu a vůbec se za to nestydíme. Máme vše, co potřebujeme, a ani o trochu víc. Svět je velký a krásný a my jsme mladí a zdraví. Co ještě můžeme od života chtít? (...)"

Vážení přátelé, zvu vás k přečtení mého nového článku o tom, jak jsme putovali po slavném evropském treku GR 20 na Korsice. Součástí této velké dobrodružné cesty bylo také poznávání celého ostrova, jeho měst i lidí. Co všechno lze zažít na jednom z nejtěžších, ale i nejkrásnějších treků v Evropě, si můžete přečíst na odkazu níže.

GR 20 - Na dosah korsického nebe

Příjemné čtení!

Slunce ve tváři a vítr v zádech přeje
Čtyřhranka

www.ctyrhranne-zapisky.cz

Vložený obrázek

tomy.22

zář 12 2015 21:50

Jak jinak než opět super počteníčko, které nikdy nebude tak dlouhé abych ho nedočetl.

Čtyřhranka

zář 13 2015 11:14

Díky za kladnou odezvu! :-)

Přeji pěkné dny. 4H

ran55

zář 14 2015 20:16

GR20 jsem absolvoval na těžko na 2x vždy na týden a korsické hory jsou pro mě nejkrásnější hory života.

Čtyřhranka

zář 15 2015 10:18

Ran55: Korsika je neskutečně nádherná. Nadarmo se jí neříká Perla Středomoří. A hory obzvlášť. Někdy si říkám, že bych se tam ráda vrátila. Chtěla bych to celé vidět ještě jednou...

Díky za komentář! :-)

jirca76

zář 15 2015 19:30

Ahoj,

díky za pěkný článek, hezké počteníčko, Korsika je můj druhý domov, víceméně po Evropě už jinam nejezdíme.

weselka

zář 19 2015 22:57

Ehm, moc díky za tu nostalgii co mě to navodilo... na Korsice jsme byli v roce 1999. Nešli jsme GR20, ale na Monte Cinto, Rotondo, D´Oro a Capu D´Orto jsme vylezli, prošli Špeluňku i kolem dolomitových věží ze sedla Vizzavona... koupali se v anglických kaskádách, zažili dvoumetrové vlny v Portu, projeli se lodí v Bastii, zažili oslavy Napoleonových narozenin v Ajjaciu, neúnavně otravné prasátka a viděli nádherné modré medůzy s půmetrovými klobouky.

Nikdy na to nezapomenu a také bych se tam rád ještě někdy podíval.

Čtyřhranka

zář 19 2015 23:15

Jirca76: Díky za komentář. To se vám nedivím, je tam všechno, co je na světě krásné. ;-)

Weselka: To jsou také pěkné zážitky! Monte Cinto bylo super. Na D'Oro jsem neměla sílu, ani na Rotondo, bohužel. GR 20 mě příliš zaměstnala a vyčerpala. Anglické kaskády byly také parádní. Hned bych tam jela znovu. V září je tam prý nejkrásněji...

Díky za komentář. :-)

Paha Ahma

zář 21 2015 12:10

Tak z tohoto článku jsem cítil tolik emotivity, že jsem se málem rozbrečel. Ač šlo o popis cesty na světové straně, která mne vůbec neláká, aspoň virtuálně jsem si to užil. Markéto, jak proboha zvládáš tolik emočních vjemů?? Fyzička se dá namakat, ale ty mezilidské "ztráty a nálezy", které popisuješ, to se natrénovat nedá.

Čtyřhranka

zář 21 2015 14:40

Paho, díky za komentář, udělal mi velkou radost!

Ano, přesně to na tom bylo nejtěžší: nejdřív člověka najdeš, potom k němu hledáš cestu, a když ji konečně najdeš a ucítíš k němu blízkost, zase ho ztratíš. Máš hroznou depku. A zase najdeš někoho jiného... a tak pořád dokola. Ale to už k tomu holt patří. Daň za to, že na cestě potkáš skvělé lidi, kteří Ti ze sebe něco dají, je to, že se s nimi zase musíš rozloučit. A máš pravdu, že je těžké si s těmi emočními vjemy poradit. Jistým řešením by bylo jít celou cestu sám. To by pak bylo emotivně snažší, ale zážitkově chudší.

Díky za milý komentář! :-)

Paha Ahma

zář 22 2015 8:27

To je jak v životě, akorát zrychlené na čas vandrování. Obdiv, že to zvládáš. Jinač si myslím, že jít sám je emotivně hodně slušná sebezkušenost... čím víc lidí, tím hůř, tedy pro mě