Modrak napsal/a:.
Me by to ani tak nerozhodilo, nebejt toho ze jsem zlikvidoval v rychlym sledu i brejle a telefon.
No, jestli tě to utěší, tak taky přihodím svůj zážitek na téma "trochu moc požehnání najednou" z minulého víkendu:
Ani jsem nemusel jet autem či pokoušet nějaký T4, úplně stačil pěší zátah na krabičky po jednom okrajovém pražském sídlišti. Hned po ránu, ještě před tou první jsem na rovném a přehledném úseku napochodoval do sloupu pouliční lampy, stojícího uprostřed chodníku. Naštěstí náraz chytilo moje čelo, a ne "sklo" brejlí, sic by si účet možná nezadal s tím autoservisem. Hvězdičky se vší parádou, měl jsem jich kolem hlavy víc než svatý Jan na mostě, počítání do osmi, Rocky hadr... Víc jak deset let už jsem se s posobnou razancí o sloup netřísknul. Ještě že mám tak tvrdou palici a obešlo jen touhle lehčí komocí... Pokračoval jsem tedy s mírným hlavy bolením v kombajnu.
O hodinu a keš dál, opět nevinně vyhlížející velkoměstský chgdník, jdu, jdu a najednou letím, letím - o nečekaně vystouplý kanálový poklop se botka zadrhla. Stačil jsem to vyrovnat, ale trhnul si při tom nohou natolik hnusně, že zbytek dne jsem prošmajdal a stačil sotva polovinu původně plánovaných cílů. Teď už je to dobré, ale takovým tempem se tou předpřipravenou oblastí neprokešuju ani do zimy. Akorát do teď nemůžu přijít na to, zda jsem tedn den vlastně měl štěstí nebo smůlu.

Tolik tedy moje aktuální geodeprese.