---
Svítilnu mi k recenzi poskytl Fenix v rámci celosvětové testovací kampaně a byla mi doručena prostřednictvím českého distributora. Svítilna byla dodána v plastovém minikufříčku bez jakéhokoliv příslušenství a je označena jako "Testing sample".
Fenix svítilnu na propagační fotografii připodobňuje k rotačnímu kulometu a přezdívá ji Mini-Gun. Jsem zvědav, jestli se další model svítilny dotáhne na americký kulomet M134 a bude osazen alespoň šesti reflektory.
Jakkoliv je vzhled zvláštní, je výborně funkční. Světelný kužel je perfektně kruhový, jasný střed plynule přechází do okolí. Kužel je spíš širší a dosvit svítilna dohání výkonem. Při pohybu v terénu příjemně nasvítí široké okolí. Při první vycházce jsem měl dojem, že přede mnou pluje obrovská světelná koule. S touhle svítilnou se noc mění v den!Technická data
Svítilna Fenix TK45 je v současnosti nejvýkonější svítilna na tužkové baterie na trhu. Při porovnávání světelného výkonu je nutné si uvědomit, že Fenix udává reálné hodnoty světla produkovaného svítilnou (tj. po ztrátách na optice) a nikoliv jako mnoho jiných výrobců teoretické hodnoty vypočtené z parametrů LED diody. Viz diskuze na forum.fotonmag.cz, uváděný porovnávací graf je z anglicky psané recenze na CPF.
Výkonové režimy:
Turbo 760 lm / 710 lm výdrž 2 h
High 312 lm / 291 lm výdrž 6,5 h
Medium 95 lm / 88 lm výdrž 22 h
Low 8 lm / 7,5l m výdrž 232 h
Stroboskop / SOS / Varovné 2 Hz blikání
1) pamatuje si nastavený jas
2) za lomítky jsou uvedeny přepočtené výkony mého testovacího vzorku
Napájení: 8x AA NiMH nebo Alkalické baterie
Hmotnost:
521 g včetně baterií
274 g bez baterií (8x baterie Eneloop váží 247 g)
202 g hlava
57 g tubus
14 g zátka
37 g držák baterií
Rozměry:
20 cm délka
3,9 cm průměr těla
5,6 cm průměr hlavy
Cena: 3500 Kč (USD $153)
Porovnání s MAG-LITE 3D a Fenix LD20:
Svítilna příjemně padne do ruky. Díky poměrně tlustému tělu se dobře drží a palec si skoro sám najde dvě ovládací tlačítka, která jsou umístěna na hlavě svítilny. Díky hmotnosti lehce nad půl kilogramu svítilna působí v ruce opravdu jistě. Klouzání v mokré ruce má zabránit drážkování těla svítilny, samotný tubus váží necelých šedesát gramů, je celkem tenký a je celý anodizovaný, stejně jako zátka. Závity jsou lichoběžníkové a pracují naprosto hladce a bezchybně. Při dotažení je jasně cítit, jak O kroužky svítilnu utěsní.
Průhledný plast držáku baterií je efektní, ale současně vyvolává dojem křehkosti. Při pohledu na něj si nemohu nevzpomenout na čirá pravítka ze základní školy která tak ráda praskala. Nad možnou křehkostí plastu se pozastavil snad každý z recenzentů a tomto základě se Fenix rozhodl, že svítilny budou distribuovány s bateriovým držákem z houževnatého černého plastu, ale přesto věří že čirý držák snese i nešetrné zacházení. Byl jsem prostřenictvím českého distributora požádán o test. Držák s bateriemi jsem upustil z cca 1,5 m na koberec, lino a beton. Na každý z povrchů jsem držák upustil 6x, nejprve 3x tak aby dopadl bokem a pak 3x tak aby dopadl na zadní část. Držák je jako nový! Baterie takové štěstí neměly a při pádech se některým zdeformovaly kontakty. Záznamy testů: koberec - bokem, koberec - čelem, lino - bokem, lino - čelem, beton - bokem a beton - čelem (máte-li probém s přehráním, tak použijte VLC).
Pružiny a kontakty bateriového držáku jsou zlacené a přítlak pružin je poměrně silný, čímž zajišťujě spolehlivý kontakt s minimálními přechodovými odpory. Baterie ale ani přes sílu pružin v držáku moc nedrží, vypadávají prostým působením gravitace. Manipulace s bateriemi vyžaduje opatrnost, za tmy a ještě třeba v dešti bych to nechtěl dělat. Naštěstí je výdrž svítilny taková, že to snad nikdy nebude nutné. V některých recenzích je zmiňováno chrastění baterií. Aby se baterky ozvaly, je potřeba se svítilnou cíleně zatřást. Při svícení za chůze můj exemplář nechrastí. Pružina na + kontaktu zajištujícím kontakt s hlavou svítilny je nepoměrně silnější než kruhové - kontakty, ale je to asi záměr, aby byl zajištěn dobrý kontakt. Pružina zanechává na DPS v hlavě znatelné stopy umocněné tím, že můj kus měl na pružině otřep po uštípnutí drátu, a tím dřel zlacený kontakt na hlavě.
Hlava svítilny obsahuje veškerou "inteligenci" a také představuje většinu hmotnosti svítilny. Reflektory lze rukou povolit bez použití nástroje (produkční kusy by měly být zalepené). Každý reflektor je utěsněn O kroužkem. LED dioda je malým plastovým kroužkem přitlačována k chladiči tlakem, který na kroužek vyvine dotažený reflektor. PCB s LED diodou je namazán nějakou teplovodivou pastou, ale není nijak přilepen ani přišroubován k chladiči. Reflektory jsou hladké a jsou chráněny sklíčkem. Křížové drážky slouží asi k dotažení reflektoru při výrobě a to, že po dotažení nevytvoří nějaký pěkný geometrický obrazec, je asi má jediná připomínka k přesnosti zpracování svítilny, jejich ostré hrany se ale asi brzy stranou cílem odřenin. Ostatně svítilna na nich měla šrámy už když jsem ji převzal. Zajímavostí je, že jeden čip je pootočený, jestli to má nějaký kladný vliv na perfektní světelný kužel, nedokážu posoudit.
Ovládání
Tlačítka na hlavě mého testovacího vzorku nejsou označená, ta na reklamních fotkách jsou označena vše vysvětlujícími symboly a podle vyjádření českého distributora budou prodávány svítilny s tímto označením. Ovládání je ale intuitivní a lze ho pochopit rychle i bez symbolů a čtení manuálu.
Levé tlačítko slouží ke změně režimů, a to buď Low -> Medium -> High -> Turbo anebo Stroboskop -> SOS -> Varovné 2Hz blikání. K blikacím režimům se lze dostat dvojitým rychlým zmáčknutím pravého tlačítka, když svítilna svítí. Zpět ke spojitému svícení stačí opět dvojklik na pravém tlačítku. Svítilna si pamatuje jak nastavený jas, tak použitý poslední blikací režim. Když je svítilna v Low režimu, svítí jen jediná LED dioda, pokud v tomhle režimu svítilnu vypnete a znovu zapnete, rozsvítí se jiná LED a tak pořád dokola. Vypnutí svítilny nenásleduje okamžitě, ale s cca 1-2 sec prodlevou (asi čekání na dvojklik?), čímž je dle mého názoru znemožněna signalizace s použitím svítilny.
Ovládání je intuitivní a moc vytýkat nejde. Přesto musím zmínit, že při chůzi v terénu mě občas mrzelo, že se nejde v jasových režimech pohybovat oběma směry. Když jsem v nepřehledné části terénu potřeboval maximální výkon pro lepší orientaci, musel jsem se pak k nižšímu režimu vracet přes nejnižší režim, což znamená de facto vypnutí svítilny. Při chůzi ve skupině je to o to nepříjemnější, že ostatní mají tendenci své svítilny vypínat, protože jsou podstatně slabší. V takovém případě je moje přepínání výkonu pro ostatní nečekané a nepříjemné. Možnost snížit výkon druhým tlačítkem bych opravdu uvítal, třeba i za cenu, že by se svítilna vypínala podržením tlačítka po nějakou dobu.
Výdrž
Zahřívání svítilny v turbo režimu není takové, jaké jsem čekal, když jsem četl varování výrobce. Po zhruba hodině provozu v nejvyšším režimu při okolní teplotě cca 24 °C je hlava horká, ale s určitým sebezapřením na ní lze bez následků udržet prsty. Multimetr APPA 109N s termočlánkem nacpaným mezi tubus reflektoru a hlavu svítilny udával teplotu 51 °C. Při teplotě vzduchu 22 °C a ofukování ventilátorem jsem ve stejné konfiguraci naměřil 33 °C. Teplota tubusů reflektorů je subjektivně stejná jako teplota hlavy. Kov kolem tlačítek je jasně chladnější, stejně tak jako tubus baterií. Při pohybu v terénu jsem vnímal jen zahřívání hlavy svítilny.
Při měření výdrže jsem používal jako "inteligentní světlocitlivý senzor" Nokii N810. Odčítání probíhalo s periodou 1 s a data byla bezdrátově přenášena do PC. Doba výdrže byla měřena do poklesu jasu na 50 % maximální hodnoty. Hodnoty jasů jsou relativní vůči maximálnímu jasu v turbo režimu.
Při testování výdrže jsem používal akumulátory Sanyo Eneloop s nominální kapacitou 2000 mAh. V závorce jsou uvedeny hodnoty vynásobené 2500/2000, ty lze porovnávat s údaji výrobce. Naměřené hodnoty odpovídají udávaným. Odběr elektroniky v případě nečinnosti je 0.056 mA. Z toho lze spočíst, že za měsíc elektronika odebere 30*24*0.056 = 40 mAh, není tedy třeba se bát, že se svítila sama vybije.
Turbo; výdrž 1:46 (2:13); odběr 982 mA
High; výdrž 6:07 (7:39); odběr 283 mA
Medium; výdrž 23:31 (29:24); odběr 73 mA
Low; --; odběr 5,1 mA
vypnuto; --; odběr 0,056 mA
Potěšilo mě, že hodnoty výdrže udávané výrobcem jsou skutečně dosažitelné. Kvalita regulace konstantního jasu je u svítilen Fenix tradičně velmi dobrá a TK45 není výjimkou. V Turbo režimu dochází k poklesu jasu z důvodu zahřání svítilny, velikost poklesu je závislá na chlazení svítilny. V High režimu a MediumMedium[/url] režimu jsou i detailní grafy tvořeny v podstatě přímkou.
Pokles jasu v Turbo režimu jsem naměřil mezi 1 až 7 %, závisí na kvalitě chlazení. Pro měření ve vodě jsem svítilnu umístil do kýblu s vodou (s reflektory nad hladinou, jinak jsem měl problémy s usazováním bublinek na sklíčkách a následném negativním ovlivnění měření). Vodu o teplotě 0 °C jsem vyrobil z 3 kg ledové drtě zmrzlé na -18 °C a dolité cca 5 l vody. Svítilna rychle rozpustila ledovou tříšť ve svém okolí a postupně začala vodu ohřívat. Voda se bez míchání nezvládala od okolního ledu dostatečně ochlazovat. Zub na křivce pro vodu teplou 10 °C je způsoben tím, že jsem cca 5 min vodu míchal a tím svítilnu lépe chladil.
Statické fotky
Každý se při pohledu na TK45 musí ptát, jaký má asi kužel. Byl jsem opravdu překvapený, jak je kužel dokonale kruhový a jak plynule přechází jasný střed do okrajových oblastí. Na fotografii vlevo je kužel Fenix LD20 v Turbo režimu (180 lm) a Fenix TK45 v High režimu (291 lm) na bílé zdi vzdálené 1 m. Při porovnání je nutné si uvědomit, že TK45 má kužel širší, takže aby svítilna dosáhla stejného jasu, musí svítit o trochu víc.
Pochopitelně lze dosáhnout zobrazení trojitého kužele. Kolmá fotka je ze sedmi centimetrů, podélné foto také vypadá zajímavě a na jedné z fotek z terénu se mi zvláštní kužel podařilo také zachytit. Jinak je ale kužel od cca 50 cm dokonale kruhový a bez žádných zvláštních artefaktů po krajích. Barva světla je studená bílá s dobrým barevným podáním s mírnou preferencí žluto-zelené.
Pokud máte zájem o srovnávací fotky s Fenix LD20 a Seraph 3 mode LED, tak prosím mrkněte na originál recenze na mém webu, pro většinu zejších čtenářů je to myslím nezajímavé, takže jsem pro gc.cz tuhle část odstranil.
Na některém z reklamních letáků Fenix tvrdí, že výkon svítilny je srovnatelný s automobilovými světlomety. Zkusil jsem udělat porovnání, ale nechtělo se mi odpojovat jeden ze světlometů; na fotkách je jasně vidět, že auto svítí víc. Určitě tomu přispěl i fakt, že potkávací reflektory jsou konstruovány tak, aby nasvěcovaly pouze definovanou oblast, a tak je většina výkonu směřována právě na tu polní cestu. Fenix TK45 má světelný kužel kruhový, takže spousta výkonu šla mimo. Zkoušel jsem fotit i ze středu nasvícené oblasti směrem na světla, což bylo velice nepříjemné především díky TK45. Reflektory automobilu mají větší plochu, kdežto výkon TK45 je soustředěn do velmi malého a velmi itenzivního bodu. Proto je nutné při používání svítilny myslet na to, že tohle světlo může hodně nepříjemně oslnit.
Fotky z nočních dobrodružství
Fotky v této sekci byly upravovány často s použitím HDR technik a jsou tedy tak trochu v umělecké licenci. Vyvážení bílé, expoziční korekce a retušování jsem použil tak, aby fotky vypadaly pokud možno jako jsem to viděl na vlastní oči, foťák občas lže a je třeba mu pomoci.
Noční keška u Evaňe
Na první noční procházce v kladenských lesích jsem nefotil, takže noční lov kešky GC21B22 - Nocni je prvním zaznamenaným nočním dobrodružstvím s Fenix TK45. Ve vesnici Evaň ve které jsme parkovali jsme svítili jen na Medium režim, abychom nebudili zbytečnou pozornost. Když jsme ale vyšli do polí, rozsvítili jsme na maximum a procházka byla rázem skoro jako ve dne. Se svítilnou jako je TK45 se nám maličké odrazky značící naši noční cestu hledaly velice snadno a brzy jsme logovali úspěšný nález. Cestou zpět nás docela vyděsil blízký štěkot psa nebo snad srnce, ale ať to bylo co to bylo, zůstalo to naštěstí skryto někde hlouběji v lese.
Štoly u Malé Ameriky
Návrat po jedné hodině v noci z Noční kešky mě poněkud zmohl, takže jsem vymýšlel, kam vyrazit za tmou bez toho, že bychom museli ponocovat. Rychle jsem si vzpomněl na atraktivní prostředí štol okolo Malé Ameriky. Cíl byl o to lákavější, že sliboval ochlazení od tropických teplot, které nás v ty dny sužovaly. Před samotným vstupem do podzemí jsme ulovili kešku GCKQT6 - Amerika kterou jsme v únoru při své zimní návštěvě marně hledali. Protože jsem vláčel spoustu svítilen a dva stativy, zvolili jsme pro tentokrát pohodlnější vstup Liščím lomem. Prozkoumali jsme část volně přístupného podzemí. Měli jsme velké štěstí, že Hagen byl dobře naložený. Našemu focení vcelku přál, jen ta mlha, co na nás seslal, trochu komplikovala focení dosvitu svítilen. Na druhou stranu ale vodní páry efektně zviditelnily světelný paprsek při "akčních" fotkách.
http://tomasek.cz/sv...6739_small.jpeg http://tomasek.cz/sv...6745_small.jpeg http://tomasek.cz/sv...6780_small.jpeg http://tomasek.cz/sv...6793_small.jpegVelká terezínská pevnost
Podzemní chodby Velké terezínské pevnosti jsme "navštívili" poprvé na konci května při příležitosti GC27THD - pevnostni event Terezin. Místo nás zaujalo natolik, že jsme se chtěli vrátit. Zámiňku nám poskytla keška "GC1PFCN - Pevnostni minovy system". Přikládám několik fotek z našeho terezínského putování při kterém jsme si svítili svítilnou Fenix TK45 (až na tu poslední, tam je použito světlo pronikající střílnami).
http://tomasek.cz/sv...6959_small.jpeg http://tomasek.cz/sv...6980_small.jpeg http://tomasek.cz/sv...6983_small.jpeg http://tomasek.cz/sv...6995_small.jpeg http://tomasek.cz/sv...7009_small.jpeg
VI NARNIE-Stribrna zidle
Srovnání s automobilovými světlomety jsem fotil na výchozích souřadnicích kešky GC1YQB3 - VI NARNIE-Stribrna zidle chtěl jsme si trasu znovu projít a nafotit světlušky po cestě, ale ten večer byl hodně divný, cosi viselo ve vzduchu, sovy houkaly... no prostě jsem udělal fotku jedinou a vyklidil místo nočním tvorům.
http://tomasek.cz/sv...6958_small.jpeg
Závěr
Hledáte-li vysoce výkonnou svítilnu na běžné tužkové baterie, tak na trhu neexistuje nic výkonějšího než je Fenix TK45. Rozměry a hmotnosti svítilny odpovídají výkonu a použitým bateriím. Doba svitu je dle mého názoru dostatečně dlouhá na to, aby na několikadenních putováních nebylo nutné nosit záložní baterie, místo nich si raději jako zálohu přibalte celou menší svítilnu, třeba Fenix LD20.
Zpracování mechanických a elektronických komponent svítilny je na velmi vysoké úrovni, jak je u značky Fenix obvyklé. Neobvyklý vzhled je nutné přijmout, ale to myslím nebude dělat problémy nikomu, kdo bude mít možnost svítilnu vidět v akci. Je milé, že Fenix zákazníkům naslouchá, jak dokázal např. přepracováním držáku baterií.
20.6.2010 15:29: opraveno několik nefunkčních odkazů
22.6.2010 13:45: přepracována sekce o výdrži
Díky za text a recenzi. Koukám, že světlé časy mé SSC P7 svítilny už nějakou dobu končí... :@
Osobně tyhle fotky beru jako důkaz těm, kteří tvrdí že "se silným světlem se v noci nedá lovit". Dá.
// jinak nějaký odkazy na fotky nefungujou 
GeoGet
URWIGO
CWG
Ještěrka zdarma
Významné stromy
publish
