Částečně je to způsobeno tím, že jsou geocoiny v keších hodně vzácné. Minulý víkend jsem byl na keších s kačerkou, která má skoro dvě stovky keší, ale geocoin viděla poprvé a netušila, co se s ním dělá. Pak ho taky hodně nenechavců šlohne, protože mají pocit, že našli nějakou náramnou vzácnost. Kdyby ty tuny železa, co se tahají po eventech a po desítkách se opisují a fotí, byly po keších, nebylo by to nic vzácného a spoustu nenechavců by ani nenapadlo si je nechávat, když za dalších pět keší najdou další geocoin.
A upřímně, z čeho máte větší radost? Z nalezeného coinu v keši nebo z igelitového pytlíku na eventu a často i předpřipraveným lístkem s trackovacími kódy? Proč pak takové geocoiny vlastně logovat? Původně to byl hlavně seznam toho, co jsem posunul a pokusil jsem se splnit úkol. Dneska je to hon za ikonkami, aby jich Růža měla víc než Bláža.
Když jsem začínal hrát, myslel jsem si, že jedním z hlavních úkolů geocachingu je tyto předměty nacházet a plnit jejich úkoly. To mě moc bavilo, bohužel tahle dimenze úplně zmizela, a to jen díky panice, že stejně zmizí, tak proč bych něco do světa vůbec pouštěl. Přitom když geocoin někdo dá do keše, stejně už ho s největší pravděpodobností nikdy v životě neuvidí. O víkendu jsem našel geocoin, který putuje světem od roku 2006, takže ne všechno se ukradne. A za tu dobu udělal obrovskou radost spoustě kačerů po celém světě. I kdyby tu radost zažilo jen pár kačerů, tak to stojí za to.