3370 odpovědí na toto téma

[zvedavkanocni]

Přátelé, jak je vidět už na fotce od Pontiac a jak psal MikiHamza, správný letopočet je 1818, totéž uvádí i infotabule, co stojí kousek od stromů a sv.Jana - už pár měsíců si tabule fotím. Pár momentek z místa jsem zkusila poslat Toníčkovi  - doufám, že jsem se strefila s mailem. Ale nejvíc mě zaujaly stromy, ty mám nafocené z různých stran.

Strejda Google by nám asi osvětlil i jméno obce - docela mě začíná zajímat, která z vašich variant je správná.

 

phrkt, jestli budeš o víkendu fotit v Loučimi, buď tak hodný a podívej se na nápis, jestli už je opravený - to víš, zvědavá ženská

Tento příspěvek byl upraven od zvedavkanocni: 20 únor 2014 - 10:47

[Jacka]

O původu Loučimi se vypravuje následující pověst:
Za dávných dob, kde nyní obec Loučim se rozkládá, stával veliký, hustý les a v něm jediná chatrč zbudovaná za dříví a přikrytá
chvojím lesním. Obyvatelstvo její sestávalo se ze 4 osob; byl to otec se třemi syny, kteří se lovem zvěře a plody lesními živili.
Mnoho let jim uplynulo takto ve svornosti a lásce. Jedenkráte přepadena však byla rodina tato neznámým bojovným lidem a po
krátkém odporu přinucena byla ku vzdání se. Na rozkaz vůdcův byli předvedeni synové před bojovný lid a uloženo jim zanechati
všeho a hned s branným lidem vydati se na cestu. Synové, vidouce se přemoženými, vyprosili si před odchodem tu zvláštní
milost, rozloučiti se naposledy se svým starým, vetchým otcem, kterého nadevše milovali. To když jim povoleno bylo, vešli
společně do chatrče, pojali svého otce a tajnou chodbou vyšedše, opodál ve skalní rozsedlině se usadili. Že se jim tato
neočekávaná lest zdařila, nazvali místo to loučením; slovo loučení proměnilo se při rozšiřování budov založené obce ve jméno
Loučím.
O názvu a původu obce uvádí Dr. Fr. Roubík, min. rada následující: Podle úředního soupisu míst z r. 1924 zní správný tvar
jména obce "Loučim", kdežto dříve se říkalo „Loučím“. Tato změna se stala jen z příčin filozofických. Podle dotazníku České
akademie zachovaly se v lidové mluvě oba dva rody, ženský i mužský - 1. ta Loučim, do Loučimi, na Loučim, v Loučimi. 2. ten
Loučim, do Loučima, na Loučim, v Loučimě. Původní jméno obce bylo ovšem „Lučina“, jsou na to zachovány doklady již ze 14.
století: r. 1380 in Luczinie (Reliquiae tabularum I. str. 461), r. 1386 Karolus de Lucznina (Archiv český XXXI., str. 381, r. 1392 in
Luczinie (tamtéž str. 188), r. 1463 de Luczina (Rel. tab. II. str. 323). Současně však se objevuje i tvar Loučim. Tak r. 1367: in
Lucim (Libri canfirmatium I. str. 82), r. 1415 in Luczym (tamtéž VI. str. 164).

 

Zdroj: http://www.loucim.cz/ - viz podrobná historie obce v PDF formátu

[ladislavappl]

 "hle, Lučanů zpupné plémě"

Tak opatrně , já jsem taky Lučan! Od 0,5 do 25 let svého věku jsem bydlel v Žatci.

Historii připomíná pivo Lučan a kino Lučan (jestli ještě existuje - může potvrdit Kulíšek - mimochodem další Lučan ).

Pokračování:

Napadla mě myš Lenka (z básně Haliny Pawlovské): Event v pískovně za internou nemocnice směrem k letišti s rekonstrukcí bitvy mezi Hořejšáky a Dolejšáky posílené o Pošťáky - někdy v roce 1957 (?- ta skleróza). Ale na místě se zjistilo, že jsou síly vyrovnané a tak se žádné násilí nekonalo a byl z toho jen jakýsi event. Házeli jsme kameny na dálku i na cíl, závodili v běhu atd. a bylo to pěkné. (Počítače tenkrát nebyly. přišli jsme ze školy domů, převlíkli se do tepláků a šli hrát fotbal, na četníky a na zloděje, jezdili na kolech a podobné kratochvíle...). Ale pískovna tam už dávno není a pamětníci se rozprchli, takže žádný event ...

Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 20 únor 2014 - 11:30

[ladislavappl]

Ještě k tomu pomníčku: Zvědavka (a další) mají pravdu, opravdu to někdo zvoral a později opravil - přetřel na černo, takže to "L" má trochu odstín do hněda.

Přikládám detail fotky (ještě s červeným L), kterou pořídila Zvědavka a poslala mi ji.

Přiložené miniatury

• 

Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 20 únor 2014 - 11:33

[Citecka]

Platfusák jsem a stejně mi modrou nedali. A šedesátky jsem strašně neměl rád, byly příšerně těžké, hlavně ta dlouhá konga nebo jak se tomu říkalo a přitom v nich v zimě byla pěkná kosa i s teplým prádlem . A na trempíky v nich jsem se potom dlouho díval s pobaveným úsměvem...

 

Předně - kde se to tů vzalo?

A qejci: trempíka jsi v šedesátkách potkal stěží (i když sem tam někdo kdovíproč...). Ty hadry jsou příšerný, těžký, provlhaj a neschnou a strašně rády se trhaj o každou větev. Ne každej ček v zeleným s baťůžkem co potkáš v lese je trempík... sorry ale to je stavovská čest

 

My těmhle "takydolesákům" říkávali kovbojíčkové nebo čundráci. K nám nepatřili. Myslej jinak.

Tento příspěvek byl upraven od Citecka: 20 únor 2014 - 11:48

[phrkt]

Včera to odněkud z prosince vytáhnul Hamaci, netuším proč. A vzpomínám, že jsme se na to téma tenkrát spolu bavili a už jsem byl poučen . A k "šedesátkám" mám podobné výhrady.

 

Takže já nic, já muzikant

[Citecka]

Vidíš, jak je snadný se do jednoho strefit?

[phrkt]

To je základ dnešního investigativního novinářství: Vybrat si něčí výrok, vytrhnout ho z kontextu, případně vložit do úst někomu jinému a senzace je na světě

[Kapsa]

Já i moje žena jsme teda v jehličkách na vandry jezdili, ale to bylo ještě za komančů a používali jsme jenom gatě, které podle mě (a hlavně na svou dobu) nebyly zase až tak špatný. S negativy sice víceméně souhlasím ale zase to byl (opět na svou dobu) na dotek docela dost příjemný materiál.

[Jacka]

Já jezdila zásadně v hnědý sukni (sic!), tu zimní ještě mam, zrovna se jdu do ní oblíct a jedu na kolo, a v zelený košili, ukradený kamarádem ze skladu na vojně. Ta košile byla úplně super, bavlněný plátno, příjemná, všechno se z ní vypralo včetně smůly. Někdy před 15 lety mi ji zabavila jedna juniorka, když jí na mně viděla v klášteře, jak mi koukaly rukávy pod hábitem, a prohlásila, že je to pro mě škoda. . Já mysim, že to armádní vybavení nebylo zas tak k zahození, ještě se mi připomíná úzkoprofilový žebradlo od plynový masky a nejrůznější celty.

[Citecka]

Bacha, já hanil jen konga! Ty gatě jsem taky jedny roztrhal (člověk byl rád, když vůbec něco sehnal...), ale lepší byly tankánský kombinézy (a jehla a niť a nůžky). Taky (i teď je mám) jsou dobrý ty gatě z pevnýho plátna s vysokým pasem, nevím, co je to za typ.

V létě pak přehršel kraťasů, já je měl (i s košilí) po dědovi z ejt ármy z válkjy (teď mě mrzí, že jsem je dotrhal...). Ale jinak jsem jezdíval v různých svetrech, vaťákách, později v kůži s třásněma

A dneska se dá koupit cokoli (kromě hadrů norskýho námořnictva na mojí postavu, voni tam snad verbujou jen pajzlíky... pevný plátno a volejovaný, ale největší co jsem potkal byly snad jen 82 v pase )

 

Český celty (teda, celty, nemyslím jehličí... brrr...) jsou špička a kosák prakticky nezbytnost a žracáky (už taky ubejvaj...) jedna báseň. Trošku jiný je to s bagáží, horší tlumoky snad neměli ani pašeráci za dob rakouska-uherska...

Tento příspěvek byl upraven od Citecka: 20 únor 2014 - 13:29

[CCI4695]

Bože, já jsem byl rád,že po 24 měsících se těch hadrů zbavil a ne je ještě tahat v civilu !!!!!! I když, vojna byla krásná ale krátká  a těch úžasnejch lampasáků,je pravda,že na Terazkyho neměli,ale taky to byli gumy   

[Jacka]

Citečka: Ve vaťáku jsem jezdila taky, ale přiznam, že z těch "ortodoxních", co chodili v kůži s třásněma jsme si dělávali strašnou srandu, a zvláště pak z těch, co se stavěli do pozoru při Rose na kolejích . Doufám, že po tomto přiznání se se mnou ještě budeš chtět kamarádit .

Ale potom později v 80. letech jsem objevila jinou skvělou věc, kterou jsem vozila: takovou nepromokavou zelenou pláštěnku nebo pelerínu s kapucí, kterou měli v Polsku ve skautskejch obchodech jako součást jejich skautskýho kroje. Materiál - hrubý zelený nepromokavý plátno - asi jako ty naše celty. Nepromoklo to, neprofouklo to, dlouhý to bylo, člověk se do toho večel i s báglem. Budu se muset optat mámy,kde to skončilo .

[Citecka]

Při Rose??? Snad při Vlajce, ne?

[zvedavkanocni]

Nějaké podobné silné pláštěnky, ale s maskáčovým vzorem měli loni s cenou něco přes stovku u nás v army shopu - jen to bylo tak velké, že já bych to mohla mít snad místo stanu.

Ale mám jiné dilema - když jsem dneska přišla k autu, skoro původní barva nebyla vidět, co na něm bylo za nános "prachu". Rozhlédla jsem se po okolí a stejně vypadalo celé parkoviště. I začala jsem přemýšlet, co se kde v okolí staví a odkud by ten neskutečný ....mohl být. Jenže pak jsem zaparkovala na druhém konci města a i tam nevypadala auta o moc líp. To už jsem zbystřila a cestou k wapce přemýšlela, jestli by spíš nemohlo jít o onen prach=písek ze severu Afriky - před pár lety už jsme to tu měli. Podezření u myčky zesílilo, protože nás tam proti jindy stála pěkná řada a všechna auta vypadala stejně.  

Možná by věděla Tranička, kdyby se tu objevila - zajímalo by mě, jestli existuje nějaká mapa, jak se onen saharský písek nad naším územím pohybuje, jestli se to nějak podrobněji sleduje. Pokud bude vědět někdo jiný, ráda si počtu.

[phrkt]

Já si toho všimnul už včera odpoledne a dnes ráno zase. Pyl to asi nebude .

[ladislavappl]

Je to prach ze Sahary.

http://www.novinky.c...-ze-sahary.html

Alláh akbar!

[Jacka]

Při Rose??? Snad při Vlajce, ne?

Při Rose! Viz např. http://www.lidovky.c..._ln_kultura_pks

[MikiHamza]

 

Ale potom později v 80. letech jsem objevila jinou skvělou věc, kterou jsem vozila: takovou nepromokavou zelenou pláštěnku nebo pelerínu s kapucí, kterou měli v Polsku ve skautskejch obchodech jako součást jejich skautskýho kroje. Materiál - hrubý zelený nepromokavý plátno - asi jako ty naše celty.

 

Jj, harcerskou bundu z počátku 80. let nosím dodnes, viz

 

[Citecka]

Ehm... Rosa pochází z Porty, a to prosím už z té druhé, normalizační Porty; každej slušnej tremp NAŠÍ generace by se hambou propad, kdyby ho někdo viděl do deseti kilometrů od Lochotína. To je právě ta věc, že jsme tak nějak slučováni se skupinama, ze kterejch nám většinou naskakovaly pupínky...

O generaci starším to tak nepřišlo, jako už to dneska nepřijde tak moc mě. Ale tehdy jsme byli hodně striktní. A folk? No to radši moravskú lidovů. (I když, Rosu jsem hrál vždycky a Žalmana taky...)

 

Hymna je jen jedna. O to víc, že komanči poměrně ochotně podporovali právě tu Rosu