1
Cykloevent Birkovo kolo III. – reportáž z místa dění
Příspěvek od
polas_CZ
,
v
Eventy
21 February 2014
·
853 Zobrazení
reportáž
Rok se s rokem sešel a k podzimu neodmyslitelně patří recesistická akce Birkovo kolo, také samozřejmě i stejnojmenný cykloevent.
Již třetí ročník se konal právě na začátku října, 2.10.2010, tradičně pod vedením Pavla z Břeclavi - pgnexta. Mimo jiné původního autora znovuoživené multiny Birkovo kolo - nyní v mém vlastnictví.
Jistě jste už slyšeli o pověst - jestli ne, tak už ano, o kolaři Birkovi. Jednou v sedmnáctém století se takhle kolařský mistr Jiří Birk vsadil s kolegy z ostatních cechů, že po východu slunce pokácí strom, vyřeže kolo a dokoulí do sedmdesát kilometrů vzdáleného Brna, než se uzavřou městské brány. Birkovi se to podařilo a od té doby na Staré radnici visí loukoťové kolo na jeho památku. S kolařem to nedopadlo zrovna šťastně - v silně náboženském středověku byl podezírán, že se spolčil s ďáblem a umírá osamocen. Dle nejnovějších poznatků zlí jazykové tvrdí, že to nemohl ani stihnout.
Po stopách legendárního muže se již po páté vydaly na trať týmy o třech členech. Všímaví jistě zaregistrovali, že celé šílenství odstartovalo v Lednici. V 8:30 proběhla prezence a symbolické řezání do dřeva. Již o deváté hodině vyjíždí celý peloton ve směru k Brnu, první závodníci jsou očekávání mezi třináctou a čtrnáctou hodinou. Čas mají však všichni až do šesti, pak se slavnostně vyhlásí výsledky. Z vítězství se nakonec raduje Bekaro tým s časem 4:06:11 - starý rekord překonal o zhruba osm minut. Po sedmé hodině se rozchází poslední návštěvníci, poté pokračuje program pro všechny vysílené soutěžící.
Ve stručnosti jsme si shrnuli hlavní akci slunečného podzimního dne, nyní se můžeme vrhnout na samotný cykloevent, kterého jsem se účastnil již podruhé. Něco po sedmé hodině jsem vyjel z domovské stanice Brno - Židenice, kde jsme se potkali s Kostrounem. Další vlna kačerstva přichází na Hlavním nádraží, v kupé se setkáváme s DrakMrakem, vkrejcim, v neposlední řadě s vysíleným puczmelounem, se kterým jsem strávil příjemné chvilky minulý rok, ale začátek cykloeventu. No, nezáviděl jsem to průvodčímu, ale tak si aspoň kola zkasíroval. No, měli jste zkrátka vidět ten peloton v Podivíně. :-)
V duu jsme pokračovali až do Břeclavi, kam jsme dorazili lehce po osmé. Zde jsme se stavili ještě na rakouskou hranici - samo sebou jsme nestihli start závodu. Alespoň jsme si udělali hezkou projížďku - v 9:45 jsme dorazili na Lednické náměstí, kde ještě probíhala doprovodná akce pro děti - koulelo se koulelo. Zde se naše cesty rozešly a já si mohl v klidu vylovit park - no jo, stále mi tam jedna zbyla. Místo dalšího srazu bylo stanoveno na desátou u nové multiny Tajemná propadlina. Nějak to časově nevyšlo, ale kolega na mě ochotně počkal - pokračoval však ve stíhací jízdě za ostatními účastníky eventu.
Zanechal mi tu společnost - slovenského kačera belzebota, se kterým jsme ulovili po cestě nemalé množství keší. Zkrátka jsem poznal prima člověka, mimo jiné jednoho z prvních cacherů na Slovensku, který rozšířil tradici i u našich sousedů. Cesta ubíhala, kilometry rostly, když v tom - zasyčení. No jo, tohle k tomu taky patří, kolega píchl. Slibné dohánění rázem utrpělo trhlinu - zhruba půl hodinovou ztrátu, odnesla to jak duše, tak plášť. Ovšem zvládli jsme i kamenitý sjezd z Výhonu tak o 20 kilometrů dál. Začíná nám být sice zima, ale musíme pokračovat - vytahuji dlouhé šusťáky, nalévám hrnek čaje, obědvám. :-) Pět hodin - jsme v Blučině a máme jediný cíl, dojet na brněnskou starou radnici do šesté hodiny večerní. Obloha jako vymetená, zkrátka krásný podzimní den bez vrásek. Cesta ubíhá, 17:57 vysílení po více než stovce kilometrů čekáme na výsledky celého závodu. Účastníci cykloeventu nikde, po chvíli přijíždí hlavní organizátor Pavel. Těsně po něm puczmeloun, který má pro mě tíženou kartičku a CWG. Konečně se setkáváme a společně čekáme na oficiální ukončení této suprové akce. Nejdříve odjíždí pgnext, tak půl hodinku po něm my.
Co na závěr?
Po druhé na cykloeventu a nelituju. Vy co chcete pro sebe něco udělat - nejen sedět nad logováním a chcete si odlovit velké množství keší, jste vítáni. Není to sice kombajn ala sto, jsou to však pěkné krabičky. Okolí k projížďce jen vybízí - rovina, rovina, rovina, kopeček, rovina, rovina. Sečteno, podtrženo. Třináct bodíků, 107 kilometrů, skvělý den. Kdo neprožije, nepochopí. Těším se na Vás na dalším ročníku, nebo lépe u dalšího článku.
Zdroj: poklady.com
Foto
GeoGet
URWIGO
CWG
Ještěrka zdarma
Významné stromy
publish
