1749 odpovědí na toto téma

[Jacka]

Síly od obou konců lan je potřeba skládat vektorově.

Jacka se mýlí v tom, že se uplatňuje pouze svislá složka síly, hoblik to má namalovaný dobře, akorát že síla působící na větev má opačný směr.

To jsem netvrdila. Řešila se pouze síla, kterou je větev tažená dolu, zapředpokladu, že ve směru vodorovném se nebude hejbat, pružit a praskat. Samozřejmě v reálu může větev prasknout i "do strany", ale ta síla je mnohem menší, je to zlomek tíhy J@va, zatímco dolů je to víc než tíha J@va.

[Modrak]

Neni zadnej zlomek, vektor je vektor. Kdyz bude vetev homogenni tak proste prdne ve smeru sily a hotovo. Jenze ve skutecnosti je to ejste slozitejsi, pac homogenni neni. Takze ten vektor sily se zas zacne rozkladat do struktury ty vetve a tam muze to rupnout i v jinym smeru nez je to mazimum, proste tam kde sila prekroci mez pevnosti. V kazdym pripade az se pujdete obesit, radsi si to uvazte na vetev, nez abyste to prehazovali a vazali dole. Jinak hrozi ze se to zlomi a budete se misto toho muset jit utopit na nejakou potapecskou.

 

Nicmene ten trik s karabinou vytazenou nahoru k vetvi bych se bal pouzit. Prvni duvod je ze bych se bal namahani te karabiny (kterou ani neuvidim jak presne se tam usadila) a i bych se bal jestli to pak pujde stahnout. Zejmena pokud bych tam misto karabiny vytahl uzel (smycku). Ona se nekdy reepka da pretrhnout i pri normalnim pretahovani lana, kde ale o nic nejde, tam kdyz to pretrhnu tak mi vsechno spadne na zem. Kdyz se pretrhne tady, lano zustane na strome.

[Jacka]

Mimochodem, já nemám Bohu díky nižádné zkušenosti s praskáním větví při věšení se na větve pomocí lana, ale zato mám od útlého dětství jisté nezanedbatelné zkušenosti s praskáním větví, když se na těchto stojí. Zvláště u (sousedových) třešní. A pokud vím, větev nikdy nepraskne tam, kte člověk stojí, ale obvykle se ulomí v místě, kde přirůstá ke stromu nebo kousek od něj. Jak tohle funguje při věšení? Kde je tam nejrizikovější místo větve?

Tento příspěvek byl upraven od Jacka dominikánka: 25 březen 2014 - 11:59

[Modrak]

Mimochodem, já nemám Bohu díky nižádné zkušenosti s praskáním větví při věšení se na větve pomocí lana, ale zato mám od útlého dětství jisté nezanedbatelné zkušenosti s praskáním větví, když se na těchto stojí. Zvláště u (sousedových) třešní. A pokud vím, větev nikdy nepraskne tam, kte člověk stojí, ale obvykle se ulomí v místě, kde přirůstá ke stromu nebo kousek od něj. Jak tohle funguje při věšení? Kde je tam nejrizikovější místo větve?

Tak to uz neni kladka, to je paka. Dalsi jednoduchej fyzikalni nastroj. Sim dal od kmene stojis na vetvi, tim vetsi silou namahas vetev v miste kde prirusta ke kmeni. Ovsem vetev neni blba a roste sikovne, takze to kompenzuje tim, ze u kmene je tlustsi aby tam snesla vetsi namahani. A pak zalezi zase na tom kde v profilu vetve nastane to, ze pevnost v danym miste je mensi nez sila v danym miste. Tam to rupne. Prakticky nikdy to neni tam co stojis. Jsou stromy co maj spatne prirostly vetve a ty se lamou u kmene (plati zejmena u starsich polosuchejch nebo suchejch vetvi) a jiny maj vetve prirostly pevne a rupne to nekde jinde, obvykle v miste nejaky anomalie.

 

V kazdym pripade se vyplati slapat na vetve co nejbliz u kmene, totez s lanem, je dobry ho sklepnout co nejbliz ke kmeni, nejlip uplne do vidlice. Pak to vydrzi nejvic. Kdyz mas lano posveceny a jeste uplne u kmene, tak to je asi nejlip jak to muzes udelat.

[Jacka]

Tohle je mi venkoncem jasný, když lezu nahoru, lezu u kmene, tam se dá stoupnout často i na pahejly suchejch větví, když se člověk pořádně drží jinde. Moje otázka směřovala k tomuto: když už stojim daleko od kmene, neb tam jsou ty třešně, a ono to rupne, nejčastěji to tu větev dle mých zkušeností (na ovocných stromech, jinam jsem v dětství lezla z pochopitelných příčin výrazně méně) vlastně vylomí z kmene. Jak to funguje s lanem, který je dál od kmene a s jinejma druhama stromů? Ještě jsem vlastně zkoušela fíkovník, tam jsou větve jakoby křehký celý, lámou se i tam, kde člověk stojí.

[Citecka]

 

Nicmene ten trik s karabinou vytazenou nahoru k vetvi bych se bal pouzit. Prvni duvod je ze bych se bal namahani te karabiny (kterou ani neuvidim jak presne se tam usadila) a i bych se bal jestli to pak pujde stahnout. Zejmena pokud bych tam misto karabiny vytahl uzel (smycku). Ona se nekdy reepka da pretrhnout i pri normalnim pretahovani lana, kde ale o nic nejde, tam kdyz to pretrhnu tak mi vsechno spadne na zem. Kdyz se pretrhne tady, lano zustane na strome.

 

Kupodivu to funguje. Už jsem to dělal vícekrát. Pravda je, že je lépe nepoužít karabinu. No a za další - reepku použiješ v případě, že máš krátké lano (BTW, pak stačí na většinu keší jít s 25metrama statiky a reepkou...). Poklud máš lano delší, můžeš v klidu navázat tu smyčku přímo na něm...

V případě obavy z "utažení" uzlu smyčky přes větev menšího průměru může pomoci neuvazovat reepku do ohybu smyce, ale až nad uzel.

Jen je s tímto postupem více technického sr***, to je celé.

[Modrak]

Tohle je mi venkoncem jasný, když lezu nahoru, lezu u kmene, tam se dá stoupnout často i na pahejly suchejch větví, když se člověk pořádně drží jinde. Moje otázka směřovala k tomuto: když už stojim daleko od kmene, neb tam jsou ty třešně, a ono to rupne, nejčastěji to tu větev dle mých zkušeností (na ovocných stromech, jinam jsem v dětství lezla z pochopitelných příčin výrazně méně) vlastně vylomí z kmene. Jak to funguje s lanem, který je dál od kmene a s jinejma druhama stromů? Ještě jsem vlastně zkoušela fíkovník, tam jsou větve jakoby křehký celý, lámou se i tam, kde člověk stojí.

S lanem to funguje uplne stejne. Vetev je pomerne blba, nepozna jestli na ni stojis, nebo ve stejnym miste visis, je ji to jedno. Ale konkretne kterej strom jak rupne nemam moc vyzkouseny. Nastesti. Ale odloupnout od kmene pri zatezi s dlouhou pakou jdou nekdy i docela silny vetve. A jindy zas je to takova halouzka, zamota se tam pytlik a prestoze vypada jak nic, urvat nejde ani 100 kg zatezi a driv rupne reepka. Z myho pohledu jsou ty vetve ponekud nevyzpytatelny.

[Jacka]

Citečka, Modrák:

Já tomu teda abslutně nerozumim, ale já bych se hlavně bála, že pokud mám lano přímo na větvi, tak když to náhodou praskne, letim dolů já, lano i větev. Nehledíc na nebezpečí, že to lano už nikdy nesundám . Zatímco když to mám kotvený dole a nahoře něco praskne, tak pokud jsem dost vysoko, tak to slítne o metr níž na další větev a tam se to přinejmenším zbrzdí, když ne zarazí. Takže já popoletim o 2m a mam reálnou šanci přežít. No a pokud jsem méně než ty 2m nad zemí, tak to zas nemusí bejt taková trága. Ale fakt nevim, jsem pouhý teoretik !

[Modrak]

Citečka, Modrák:

Já tomu teda abslutně nerozumim, ale já bych se hlavně bála, že pokud mám lano přímo na větvi, tak když to náhodou praskne, letim dolů já, lano i větev. Nehledíc na nebezpečí, že to lano už nikdy nesundám . Zatímco když to mám kotvený dole a nahoře něco praskne, tak pokud jsem dost vysoko, tak to slítne o metr níž na další větev a tam se to přinejmenším zbrzdí, když ne zarazí. Takže já popoletim o 2m a mam reálnou šanci přežít. No a pokud jsem méně než ty 2m nad zemí, tak to zas nemusí bejt taková trága. Ale fakt nevim, jsem pouhý teoretik !

Jo, to mas pravdu, to je dalsi duvod proc se toho bat. Ale zalezi jaka vetev to je, jsou vetve ktery proste nerupnou. A u podezrelejch se to dava pres vic nez jednu, pak samozrejme musis vazat dole.

[TARATARATA]

Prosím, popsal by mi někdo, jak se dostane nahoru na strom to lano procvaklé karabinou. Nebyla by nějaká fotka?

 

Tento způsob "ukotvení" lana jsme úspěšně použili na hladkém betonovém sloupu na Strace obecné, jen tam prvolezec musel nejdřív vysmyčkovat. Ostatní měli výstup po laně snadný, zatížené nesklouzává. Podle logů se občas lano nedařilo stáhnout přes rozšířené místo sloupu, tak jsme použili "samorozvazovací uzel" - lano, které vede na zem pak jde zase zpátky přes karabinu stejnou cestou a od ní dolů. Po skončení akce se za něj zatáhne a ono projede z karabiny ven a všechno to spadne dolů. Druhá varianta je tam ani karabinu nedávat. Zní to divoce, ale funguje to perfektně. Délka lana "v akci" je tedy trojnásobkem výšky sloupu. Asi jsme neobjevili Ameriku...

[St&nda]

Díky za rady/informace/doporučení a zopakování fyziky... asi se začnu věšet na silnější větve (když na ní visím "dvakrát tolik"), obzvlášť na těch s třešněmi...  (na nich se naštěstí stromolezecké kešky moc nevyskytují)

[Jacka]

Díky za rady/informace/doporučení a zopakování fyziky... asi se začnu věšet na silnější větve (když na ní visím "dvakrát tolik"), obzvlášť na těch s třešněmi...  (na nich se naštěstí stromolezecké kešky moc nevyskytují)

Proč naštěstí? Já bych právě takové zvlášť ocenila!

[Kohout team]

Díky za tohle užitečné téma. Nikdy mě až do včerejška nenapadlo, že tu větev zatěžuji vlastně skoro dvojnásobnou vahou, i když je to vlastně logické.

V souvislosti s tím mě napadá otázka, zda někdo používáte chránič kambria. To se zdá být docela elegantní řešení, ale nikdy jsem se s tím v praxi nesetkal. 

Tak jestli má cenu o této investici vůbec uvažovat.

[hoblik]

Díky za tohle užitečné téma. Nikdy mě až do včerejška nenapadlo, že tu větev zatěžuji vlastně skoro dvojnásobnou vahou, i když je to vlastně logické.

V souvislosti s tím mě napadá otázka, zda někdo používáte chránič kambria. To se zdá být docela elegantní řešení, ale nikdy jsem se s tím v praxi nesetkal. 

Tak jestli má cenu o této investici vůbec uvažovat.

 

Chce se to naučit pár triků. Když pak víš co s ním tak je to vynikající věc. Mám ho, rád předvedu.

[Citecka]

kambium saver: lze i levněji. Můžeš koupit jen ty dva kroužky a spojit si je smycí - ačkoli uděláš vlastně totéž, ušetříš pár set. Ještě levnější variantou je, pokud lezeš víc a máš "zásobu" osem, dáš na smyci jednu větší, jednu naopak tou menší dírou.

 

Použitím kambia vytvoříš podmínky pro tzv. DRT, dual-rope techniku, která ti dovolí víc opičáren ve větvích, zato je technicky náročnější. Jinak použitím kambia nezískáš nic navíc - leda že ušetříš lano na zasmolených větvích.

Tento příspěvek byl upraven od Citecka: 25 březen 2014 - 20:10

[ladislavappl]

Jacka Dominikánka napsala v georůžovém vláknu:

Láďoooooooooo, pomooooooooooc,
ve stromolezeckým vláknu se řeší síla působící na větev s visícím kačerem v případě ukotvení lana a nebo uvázání lana jen na tu větev. Nemůžeš to tam, prosím tě, jít uvést na pravou míru, já na to nemám už duševní síly !

 

Zrovna hrají na Radiu Valc Adagio z Mozartova klarinetového koncertu A-dur, což je hudba vhodná do krematoria, až větev rupne pod někým, kdo nechce umřít, nebo nerupne pod tím, kdo už žít nechce. .

O momentu síly, momentu odporu, mezi pevnosti v ohybu a koeficientu bezpečnosti psát nebudu, protože ve hře jsou důležitější věci.

Předně je to masové napadení různých stromů dřevokaznými houbami (hlavně břízy, ale i dalších druhů). Někdy neunesou ani hmotnost vlastní větve a ta se sama ulomí vlastní vahou. Ořechy prý taky praskají bez varování. To poznáte, až poletíte dolů.

Doporučuji si v lékárně koupit homeopatický lék Arnica montana 9 CH a po pádu (nebo havarii, podvrtnutí, zlomenině) užívat 5 kuliček zpočátku (1. hodinu) po 10 minutách jako prevenci vnitřního krvácení, pak po 1 hodině. (Dobře krabičku schovat, lékaři jsou většinou odpůrci homeopatie (dokud se sami nepřesvědčí) a není dobré je zbytečně dráždit).  Místo v batohu/autě nezabere a těch 90 Kč nikoho nezabije, zatímco nitrolební nebo nitrobřišní krvácení dosti často ano.

Jelikož nejsem horolezec, tak víc neporadím. Snad jen navázat na lano (na jeden konec, druhý ukotvit, ať to je jako kladkostroj - F=2*G(Jacka+Zvědavka)) 2 smyčky, do jedné si stoupne Jacka, do druhé třeba Zvědavka s batohem a začnou se na laně houpat  jako zvoníci od Matky Boží. Když větev vydrží, tak tam může Zvědavka (bez batohu!) s klidným svědomím vylézt. A Jacka ji může dole chytat a volat 112...

Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 25 březen 2014 - 20:20

[St&nda]

Proč naštěstí? Já bych právě takové zvlášť ocenila!

Proc? Protoze se jim lamou vetve :-) a je potreba pocitat s trojnasobnym zatizenim.... Dvakrat jiz zminovane a treti jsou tresne jeste neocesane vcetne jiz ocesanych, ulozenych v batuzku, brisku ci pod bluzku ;-D

[Jacka]

Ale St&ndíku ! Na třešně po laně nelezeme! Na třešeň se leze rovnou a nebo maximálně po kole, protizávějové zábraně či jiné stoličce! Takže dvojnásobné zatížení větve ukotvenm lanem nás bolet nemusí!

[hoblik]

kambium saver: lze i levněji. Můžeš koupit jen ty dva kroužky a spojit si je smycí - ačkoli uděláš vlastně totéž, ušetříš pár set. Ještě levnější variantou je, pokud lezeš víc a máš "zásobu" osem, dáš na smyci jednu větší, jednu naopak tou menší dírou.

 

Použitím kambia vytvoříš podmínky pro tzv. DRT, dual-rope techniku, která ti dovolí víc opičáren ve větvích, zato je technicky náročnější. Jinak použitím kambia nezískáš nic navíc - leda že ušetříš lano na zasmolených větvích.

 

S první částí nelze než souhlasit - jsou tací, kteří cambium saver ze dvou osem a smyce používají dlouho a úspěšně. Není to sice úplně to samé, ale pro 98 % situací je to jedno.

 

Použití cambium saveru je ale širší než jen DRT. Podstatné je, že umožňuje vytvoření kotvicího bodu ze země. Jeden příklad za všechny: Potřebuju napnout lano pro lanovku ze stromu na strom? Na jednom stromě vytvořím ze země kotvicí bod, tím protáhnu (ze země) lano a vesele napínám. Po skončení akce lano a cambium saver stáhnu na zem. Teda když to nezvojtím, jako tuhle :-) To není ovšem chyba vybavení, nýbrž moje zbrklost. Ale poučil jsem se a příště to bude lepší - snad.

[J@VO]

No to je paráda, jsem sice oběšený, ale až pojedu na stromy, tak si budu z téhle debaty pamatovat hlavně 112 kterou budu potřebovat pokud to přežiji a větve co vypadají "jetě" nenahazovat! Kladka je pro kočku, beztak nikdo neví na co že to vlastně je a jak tam ty síly působí. Na třešni nepolezu ani s lanem, páč je to nanic, a Jacka už všechny větve olámala a všechny třešně snědla. Ale přes to si za zpěvu  Mozartova klarinetového koncertu A-dur s homeopatiky v kapse, jen pro jistotu, dolezu pro tu kulatou keš. Protože neznám nic lepšího, jak vypustit po náročném pracovním týdnu páru, než se zdravým rozumem a rozumným jištěním někde v koruně stromu. Víte že stromy měli již před měsícem v korunách nalité pupeny? Je jaro, příroda se nalévá a pučí. Hmm... a mě nikdo nenaleje a nepučí. Ach jo...

 

Lezte prosím opatrně, s rozumem a hlavně m y s l e t e. A někdy někde pod/na stromě ahoj.