Publikováno 26 březen 2014 - 21:09
Tak jsem Jacčině prosbě neodolal a pokusil jsem se to experimentálně ověřit.
Uspořádání pokusu je z obrázku jasné.
Láhev Magnesie vážila zhruba 1,6 kg. Mincíř není moc přesný instrument, ale pro tento pokus snad stačí.
Výsledky jsou v dalším příspěvku.
Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 26 březen 2014 - 21:13
Publikováno 26 březen 2014 - 21:12
1. Použil jsem polypropylénovou šňůru jen nahrubo spletenou. Síla působící na "větev" (zde drát o průměru asi 3 mm) byla v klidu i při popouštění láhve dolů 2,3 kp. U bavlněné prádelní šňůry to bylo 2,45 kp.
2. Zkusil jsem tahat postupně za konec ukotvený ke kbelíku a povoloval ho a měřil tah, kdy se šňůra ještě nesmekla. U PP šňůry se smekla (proklouzla) při povolování až při tahu 4,3 kp, u
prádelní sňůry 4,2 kp.
3. Tahal jsem za konec přivázaný ke kbelíku a měřil tah (jako byste tahali lezce přes větev nahoru - i o takové šílenosti jsem někde četl; tam šlo o dítě). Rozsah mincíře nestačil, bylo to víc
než 5 kp u bavlny i PP.
4. Zkusil jsem i kladku. Tah v klidu činil 3,1 kp (teoreticky asi 3,2), rozsah stability (bez roklouznutí) byl 2,8 až 3,6 kp.Detail pokusu je na fotce.
Závěr:
Při "normálním" šplhání po laně není větev zatěžována dvojnásobkem hmotnosti lezce, ale jen 1,5 násobkem. Ale kde je ten zbytek? Podle mne se zbytek síly (do dvojnásobku hmotnosti lezce) spotřebuje na tření, a to jak lana o větev (větev trochu péruje a tím se mění tah), ale též na pružnou deformaci průřezu lana. A taky na namáhání větve krutem, což je s namáháním tahem skoro sebevražedná kombinace. Proto se asi často větev odlomí přímo u kmene.
Pouštění lezce na zem popouštěním lana (v krizové situaci a pokud stačí délka lana) nijak významně v pokusu nezvýšilo namáhání větve na tah.
Zato tahání někoho nahoru přes větev zvyšuje namáhání víc než 3,5x.
Ve skutečnosti je vše asi horší, protože mé šňůry se pohybovaly přes hladký ocelový drát.
Víc už nevymyslím.
Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 26 březen 2014 - 21:14
Publikováno 27 březen 2014 - 8:05
Pěkný experiment a potvrzuje teorii. Na chvíli mě vyděsila jednotka kp, ale lze si snadno dohledat, že 1 kilopond = 9,8 N , takže přibližně 1 kg. 
SW: a:Drake 5
HW: Nexus 6 (Android 6), Qstarz BT-Q818X bluetooth GPS modul
"When you go to hide a geocache, think of the reason you are bringing people to that spot. If the only reason is for the geocache, then find a better spot." – briansnat
Publikováno 27 březen 2014 - 9:15
Jo, to dava smysl a celkem odpovida ocekavani. Teoreticky bez treni (v praxi kladka) to funguje na dvojnasobek. S trenim je to tak, ze lezce o vaze 100 kg na spodnim konci lana prehozeneho pres vetev udrzi mensi sila nez 100 kg (ktera by byla potreba pri pouziti kladky). Ten rozdile je ve treni lana o vetev, ktery doda zbytek sily. O to je pak mensi zatizeni vetve. Pri vytahovani lezce pres vetev ovsem treni pusobi opacnym smerem (vzdy proti pohybu), takze misto aby se odecetlo tak se pricte. Pak je sila pusobici an vetev vic nez dvojnasobna.
Navic je to nelinearni a to treni pri opasani vetve lanem dokola pod velkou zatezi (pri vytahovani) je vetsi nez primale zatezi (spousteni), proto ten rozdil oproti dvojnasobku neni symetricky. Fakt peknej experiment :-)
Publikováno 27 březen 2014 - 10:05
Jó fisyka, to je vjeda!
Stejně, učili jsme se to na střední, ale kdo si na to vzpomněl, aha? Koho kdy napadlo, že když lezu na vjetef, leze tam čtvrt tuny? To sou vjeci, to jsou vjeci, pani Vocásková...
Tento příspěvek byl upraven od Citecka: 27 březen 2014 - 10:06
...a neberte se tak vážně! 
CITECKA Team: Pet a Čita a psice Miki von Mikolas
Publikováno 27 březen 2014 - 12:09
Hmmm, o duvod vic, zacit zase uvazovat vic o DRT
Zeptam se mistnich znalcu - co si myslite o DRT s grigri?? Zatim je to napad, nevyzkouseno....
Zkratka misto prusiku pouzit grigri....Vim, ze se tim pripravim o urcity vyhody prusiku, ale dle experimentu vyse, by to melo byt lepsi z hlediska zatizeni vetve - kotevniho bodu.
Advanced Member
Publikováno 27 březen 2014 - 12:45
Hmmm, o duvod vic, zacit zase uvazovat vic o DRT
Zeptam se mistnich znalcu - co si myslite o DRT s grigri?? Zatim je to napad, nevyzkouseno....
Zkratka misto prusiku pouzit grigri....Vim, ze se tim pripravim o urcity vyhody prusiku, ale dle experimentu vyse, by to melo byt lepsi z hlediska zatizeni vetve - kotevniho bodu.
DRT s GriGri je v podstatě možné, ale jak sám píšeš oproti prusíku ztratíš hodně pohyblivosti. S prusíkem se typicky pravou rukou přitahuješ a levou posouváš prusík. To s GriGri neuděláš.
Nicméně, důvodem pro DRT není to, že se člověk může začít vešet na tenké větve! DRT použiješ kvůli pohybu v koruně a i nadále budeš použivat kvalitní, pevné a bezpečné kotevní body.
Hoblíkovo geocoiny a nevelký geocaching blog
Publikováno 27 březen 2014 - 12:54
"zacnu pouzivat DRT a muzu se veset na polovicni prumery vetvi" - neboj, tak jsem to urcite nemyslel, prece jen se mam docela rad :-)
je mi jasny, ze s prusikem je daleko vic srandy :-))
spis slo jen o nejakej momentalni napad
Publikováno 27 březen 2014 - 13:03
Znalec tedy nejsem, ale s grigri jsem DRT zkoušel. Popravdě za moc to nestálo, na cestu dolů potřebuješ obě ruce a na cestu nahoru si zas nemůžeš pomoct nohama o volný konec lana. Takže celkově skoro stejná dřina jako když si pověsíš do kotvícího bodu jen jeden pramen a budeš se na něm pohybovat pomocí grigri.
Publikováno 27 březen 2014 - 14:48
diky za postreh nekoho kdo to uz vyzkousel...
plne chapu rozdil mezi prusikem a grigrinou, spis me zajimalo jestli to uz nekdo takhle zkousel....
dobra tedy, bud zustanu u staryho zpusobu, nebo se pustim do DRT se vsim vsudy
Publikováno 27 březen 2014 - 14:58
No, když to tady tak sleduji, tak vidím, že je třeba stát hodně stranou, když někam leze Bobr_ :-D
Miroslav Kolombo, k.t.
Garmin Oregon 600
N50 45.701 E015 05.508
ICQ: 343-044-770
kolombo@kolombo.cz
Publikováno 27 březen 2014 - 15:00
Ještě se vrátím ke "kambium saveru". Zkoušel jsem tuto metodu použít, ale měl jsem problém s protahováním oka přes větev a následné sundání saveru z kotvícího bodu. Co když bude problém a nedostanu se k němu. Je na to nějaký fígl?. Jaké další výhody jeho použití přináší.
Advanced Member
Publikováno 27 březen 2014 - 15:01
DRT jsem zkoušel pořádně jednou (u Kladna je na to přímo jedna stromolezecká T5). Gri-Gri jsem měl zároveň se stopákem. Zjednodušeně jde o to, že na jedné z těchto brzd jsi "nadlehčován" lanem vedoucím vysoko do koruny - zmenšení namáhání větve, po které jdeš a přes druhou brzdu se přitahuješ po laně vedoucí ke keši.
Podobný pohyb jsem využil teď o víkendu, kdy jsem se dostával na pilíř mostu. Stoupací lano jsem měl svisle ukotveno dál od pilíře a druhým lanem vedoucím přes pilíř jsem se lehce přitáhl do potřebné polohy.
Publikováno 27 březen 2014 - 15:29
Stando, jaks tam to cambio věšel? Vždyť to jde úplně samo... mmnt, podívám se na nějaký video:
třeba tohle:
trošku složitějc tam to CS sundavá, ale zase má jistotu, kdyby se něco nepovedlo, furt mu vede kroužkama reepka.
Tento příspěvek byl upraven od Citecka: 27 březen 2014 - 15:30
...a neberte se tak vážně!
CITECKA Team: Pet a Čita a psice Miki von Mikolas
Publikováno 27 březen 2014 - 19:20
Tak už vím jak jsem to CS tam věšel. Blbě. Díky za video, ale musím přiznat, že jsem si ho musel pustit hoooodně pomalu, abych pochopil. Ale zas tak moc velký výhody v něm nevidím.
Publikováno 27 březen 2014 - 19:55
pokud lezes jako vetsina kaceru - nahodit, pretahnout lano, dole ukotvit a lezt, tak skutecne CS neni potreba...snad jen jako ochrana proti zasmoleni lana na jehlicnanech (a asi i strom ti bude vdecnejsi)...ale pokud se vyuziva DRT, tak je CS nutnost, protoze lano se ve vratnem bode pohybuje...
Tento příspěvek byl upraven od ja05: 27 březen 2014 - 20:09
Advanced Member
Publikováno 27 březen 2014 - 22:07
zde je celkem dobře vidět manipulace s cambiem
¨https://www.youtube.com/watch?v=T8lXy1hn1UU
Publikováno 22 květen 2014 - 7:44
Prosím vás, mohu mít asi pro někoho jednoduché otázky.
1- jak dlouhé smyčky si mám pořídit, pokud chci vytvářet slaňovací stanoviště třeba kolem stromu
2- pokud si nekoupím sešitou smyčku, ale jako metráž je nejvhodnější uzel Vůdcovský protisměrný?
Předem děkuji za odpovědi
Publikováno 22 květen 2014 - 7:57
Prosím vás, mohu mít asi pro někoho jednoduché otázky.
1- jak dlouhé smyčky si mám pořídit, pokud chci vytvářet slaňovací stanoviště třeba kolem stromu
2- pokud si nekoupím sešitou smyčku, ale jako metráž je nejvhodnější uzel Vůdcovský protisměrný?
Předem děkuji za odpovědi
1- podle průměru stromu Většinou vystačím se 120cm, na extra tlusté stromy 240cm, nebo rovnou strom obtáhnout lanem a smyčky nepotřebuješ.
2- protisměrný vůdcovský je ok, ale dbej aby visel volně a netřel se někde o strom nebo karabinu. Na většinu použití jsou ale sešité smyčky vhodnější.
Advanced Member
Publikováno 22 květen 2014 - 8:09
Na kotvení nejen na stromě je dobrá i Daisy Chain s délkou 140cm. K tomu ještě občas využiju dvojitou odsedávku (2x1m)...jeden konec mám chycený na jumar a druhy na kotvení do vyššího místa
0 uživatelů, 5 návštěvníků 0 anonymních uživatelů
GeoGet
URWIGO
CWG
Ještěrka zdarma
Významné stromy
publish