Osobně by se mi mnohem víc líbila varianta s 5 rameny, tedy 2. třídy z let 1921 - 1961.
Ano, i o téhle variantě jsem uvažoval, zavrhl jsem ji však kvůli dvěma věcem - velké náročnosti a právům. Barevnost i složitost zpracování je na této replice mnohem vyšší, i cena by se dle mého neúměrně zvýšila. A zejména - řád bílého lva jako takový existuje. Sice v mírně jiném designu, ale existuje. Naproti tomu kříž III. stupně již v našem právním řádu není, udělovat se přestal, proto nepředpokládám ani problém s právy.
Když už se bude na každý GC razit unikátní trackovací číslo, co někam jinam vyrazit i jméno jednoho z nositelů?
Tohle naopak považuju za výbornej nápad, jediný zádrhel vidím v tom, že ti lidé mnohdy sktuečně krváceli, nebo položili život, teď jejich jméno tahat po keších bez jejich souhlasu, nad tím se budu muset ještě zamyslet...
A jak to mas s autorskymi pravy na vyrobu "repliky" 1:1 dohodnute ty?
Viz. výše - kříž již není udělován a není tedy oficiálním soudobým vyznemenáním, nižšími stupni Řádu Bílého lva a to jak civilní, tak vojenské třídy, jsou nyní medaile. Zároveň bude zřejmě trochu změněn design, protože na minci musí být povinná věta o trackovatelnosti, schováme ji dozadu a dopředu, místo "Za vítězství" uvažujeme s obecným "Pravda vítězí", nrbo latinské variantě "Veritas vincit".
Právně na 100% to asi není, ale víc to řešit nebudu. Nepředpokládám problémy, koneckonců s těmito řády se vesele kšeftuje mezi faleristy ...
Ja nevim, mne to prijde ponekud nevkusne, nechat si v Cine vyrabet repliky takoveho vyznamenani, a pak je strkat do plastovych piksel v lese, nebo se s nima chlubit v hospode.
No, nevím, ale myslím, že zrovna tenhle typ řádu, za který se platilo krví a životy, bych tímhle způsobem nepoužíval.
Uznávám, tohle je velké a závažné téma, které jsme dlouze a dlouze řešili. Došli jsme k následujícímu - v dnešních dobách hrdinství lidí, bojujících na Dukle, nad Británií nebo pouštích severní Afriky neznamená pro většinu mladých lidí prakticky nic. Náš současný stát bohužel nebyl postaven na legionářských (či jakýchkoli jiných historických) tradicích, jako první republika, připomínání hrdinů není státní doktrínou, jako tehdy.
V našem rozhodování proto převážilo hledisko morálního, osobního apelu, mince sebou ponese poselství zamyslet se nad zapomenutými hrdiny a snad i nad svým vlastním vztahem k naší republice.
Morální téma ale zůstává nadále otevřeno, s tím souhlasím, myslím, že jistým kompromisem by bylo vypustit výše navrhovaná jména, ale těžko soudit...
Navic ten kriz ma ostre hrany, bude trhat kapsy.
Na koncích jsou malé kuličky, hrany ostré nejsou.