182 odpovědí na toto téma

[hrabosata]

o.filip napsal/a:
Své výše uvedené shrnutí o "pohrdání" autorskými právy jsem pojal s jistou nadsázkou, ale skutečně jsem si nevšiml, že by se tady (jakož i v celém GC) nějak výrazně projevoval přístup slušnosti k autorům.

To víš, když se honí body, není na nějaké ohledy a slušnost čas . Tím samozřejmě nikoho nechci omlouvat.

[Kapsa]

noe1 napsal/a: které tu ovšem bylo před tebou už X-krát rozmělněné citečkou a jinými diskutéry a provokatéry typu Š3. Dobře si to filipe napsal. A že někdo neumí nebo spíš nechce pochopit nadsázku svědčí o něm, ne o tobě. Za mne palec nahoru.

Za mě taky ....

Jinak malé OT - admin už tady několikrát o těch "palcích" mluvil ale pořád nic, nechcete ho zkusit někdo popíchnout? Ať pořád nepopichuju já ....
Ty palce by mohly dost zpřehlednit diskuze, stačilo by "hodit palec" a nemuselo by se tolik opakovat.

[shaman3]

kapsa napsal/a:

shaman3 napsal/a: Problem autoru je ten, ze sva prava precenuji, ve skutecnosti ta jejich prava nejsou takova, jak si to maluji.

Problém autorů? Autoři ale žádný problém nemají, ten vzniká až v momentě, kdy někdo manipuluje s něčím, co není jeho. Logicky tedy problém nevytváří sami autoři ale ti neschopní, kteří nejsou schopní něco vytvořit, tak prostě použijí cizí dílo ....

Ano, je to problém autorů, oni svá práva přeceňují a myslí si, že kdo jejich práva poruší, je automaticky zloděj, ale tak to není, jde pouze o občanskoprávní spor, za zloděje nelze automaticky nikoho považovat jen proto, že ze subjektivního autorova hlediska porušil autorské právo. Autor musí soudu sám prokázat, že bylo jeho právo porušeno a to v občanskoprávním řízení, policie to za něj v trestním řízení prokazovat nebude, proto nelze rozhodně mluvit v případě porušení autorského práva (pouhé zkopírování a zveřejnění nějakých stejně dávno veřejných obrázků nebo textu) o zlodějích a krádežích. Je to pouhá soukromá věc mezi autorem a uživatelem jeho díla, pokud je uživatel díla třeba i mylně přesvědčen, že autorské právo neporušil, nepáchá tím trestný čin. Judikoval to i Ústavní soud pod č.j. I.ÚS 69/06 (N 186/43 SbNU):
http://nalus.usoud.c...nt=1&typ=result

[Hamerinski]

Shamane pleteš jablka a hrušky jako už mnohokráte. V daném rozhodnutí jde o puštěné rádio a ne fotky nebo texty.

[shaman3]

To je tím, že sám nechápeš hlavní podstatu té věci, tedy že: Je to pouhá soukromá věc mezi autorem a uživatelem jeho díla, pokud je uživatel díla třeba i mylně přesvědčen, že autorské právo neporušil, nepáchá tím trestný čin.

[martinracek26]

shaman3 napsal/a:

kapsa napsal/a:

shaman3 napsal/a: Problem autoru je ten, ze sva prava precenuji, ve skutecnosti ta jejich prava nejsou takova, jak si to maluji.

Problém autorů? Autoři ale žádný problém nemají, ten vzniká až v momentě, kdy někdo manipuluje s něčím, co není jeho. Logicky tedy problém nevytváří sami autoři ale ti neschopní, kteří nejsou schopní něco vytvořit, tak prostě použijí cizí dílo ....

Ano, je to problém autorů, oni svá práva přeceňují a myslí si, že kdo jejich práva poruší, je automaticky zloděj, ale tak to není, jde pouze o občanskoprávní spor, za zloděje nelze automaticky nikoho považovat jen proto, že ze subjektivního autorova hlediska porušil autorské právo. Autor musí soudu sám prokázat, že bylo jeho právo porušeno a to v občanskoprávním řízení, policie to za něj v trestním řízení prokazovat nebude, proto nelze rozhodně mluvit v případě porušení autorského práva (pouhé zkopírování a zveřejnění nějakých stejně dávno veřejných obrázků nebo textu) o zlodějích a krádežích. Je to pouhá soukromá věc mezi autorem a uživatelem jeho díla, pokud je uživatel díla třeba i mylně přesvědčen, že autorské právo neporušil, nepáchá tím trestný čin. Judikoval to i Ústavní soud pod č.j. I.ÚS 69/06 (N 186/43 SbNU):
http://nalus.usoud.c...nt=1&typ=result

Přečti si § 270 ods. 1 Trestního zákoníku, ten mluví naprosto úřesně a výstižně.

[martinracek26]

shaman3 napsal/a:
To je tím, že sám nechápeš hlavní podstatu té věci, tedy že: Je to pouhá soukromá věc mezi autorem a uživatelem jeho díla, pokud je uživatel díla třeba i mylně přesvědčen, že autorské právo neporušil, nepáchá tím trestný čin.

Můžeš mi řísct kde si přišel na to, že pokud je třeba i mylně přesvědčen že autorské právo neporušuje, tak že nic nepáchá?? Takovej nesmysl jsem už hodně dlouho neslyšel.

[shaman3]

martinracek26 napsal/a:

shaman3 napsal/a:
To je tím, že sám nechápeš hlavní podstatu té věci, tedy že: Je to pouhá soukromá věc mezi autorem a uživatelem jeho díla, pokud je uživatel díla třeba i mylně přesvědčen, že autorské právo neporušil, nepáchá tím trestný čin.

Můžeš mi řísct kde si přišel na to, že pokud je třeba i mylně přesvědčen že autorské právo neporušuje, tak že nic nepáchá?? Takovej nesmysl jsem už hodně dlouho neslyšel.

A četl jsi ten rozsudek Ústavního soudu?

Ústavní soud dále zdůrazňuje, že chápe trestní právo jako právo "ultima ratio", tedy právo, jehož prostředky mají a musejí být užívány tehdy a jen tehdy, pokud užití jiných prostředků právního řádu nepřichází v úvahu nebo je zjevně neúčelné (obdobně nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 469/04, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 37, nález č. 116). Ústavní soud shledává, že předmětný případ měl do značné míry charakter spíše občanskoprávní. Stěžovatel jako provozovatel baru umožnil kontrolu OSA, avšak odmítl placení autorských poplatků s odůvodněním, že je platit nemusí. Tento svůj postup založil na nesprávné, nikoliv však pouze účelově smyšlené argumentaci. Ústavní soud je přesvědčen, že takovýto spor o výklad autorského práva mohl být snadno vyřešen v řízení občanskoprávním. Trestní právo a trestněprávní kvalifikace určitého jednání přitom v zásadě nemá prostor tam, kde by nahrazovala individuální aktivitu jednotlivců na ochranu jejich práv a právních zájmů v oblasti běžných soukromoprávních vztahů. V opačném případě by totiž docházelo k znerovnoprávnění osob v jejich vzájemných vztazích a k neúctě orgánů veřejné moci k rovnosti občanů, tedy k porušení čl. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy.

http://nalus.usoud.c...nt=1&typ=result

[martinracek26]

shaman3 napsal/a:
To je tím, že sám nechápeš hlavní podstatu té věci, tedy že: Je to pouhá soukromá věc mezi autorem a uživatelem jeho díla, pokud je uživatel díla třeba i mylně přesvědčen, že autorské právo neporušil, nepáchá tím trestný čin.

skutkový omyl negativní – pokud pachatel nezná nějakou okolnost patřící ke znakům tč, nezná okolnost podmiňující trestní odpovědnost , vylučuje odpovědnost za úmyslný tč a tč spáchaný z vědomé nedbalosti. Z čehož jasně vyplývá, že jde stále o TČ spáchäný z nedbalosti nevědomé a ne jak ty tvrdíš, že nespáchal TČ

[martinracek26]

shaman3 napsal/a:

martinracek26 napsal/a:

shaman3 napsal/a:
To je tím, že sám nechápeš hlavní podstatu té věci, tedy že: Je to pouhá soukromá věc mezi autorem a uživatelem jeho díla, pokud je uživatel díla třeba i mylně přesvědčen, že autorské právo neporušil, nepáchá tím trestný čin.

Můžeš mi řísct kde si přišel na to, že pokud je třeba i mylně přesvědčen že autorské právo neporušuje, tak že nic nepáchá?? Takovej nesmysl jsem už hodně dlouho neslyšel.

A četl jsi ten rozsudek Ústavního soudu?

Ústavní soud dále zdůrazňuje, že chápe trestní právo jako právo "ultima ratio", tedy právo, jehož prostředky mají a musejí být užívány tehdy a jen tehdy, pokud užití jiných prostředků právního řádu nepřichází v úvahu nebo je zjevně neúčelné (obdobně nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 469/04, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 37, nález č. 116). Ústavní soud shledává, že předmětný případ měl do značné míry charakter spíše občanskoprávní. Stěžovatel jako provozovatel baru umožnil kontrolu OSA, avšak odmítl placení autorských poplatků s odůvodněním, že je platit nemusí. Tento svůj postup založil na nesprávné, nikoliv však pouze účelově smyšlené argumentaci. Ústavní soud je přesvědčen, že takovýto spor o výklad autorského práva mohl být snadno vyřešen v řízení občanskoprávním. Trestní právo a trestněprávní kvalifikace určitého jednání přitom v zásadě nemá prostor tam, kde by nahrazovala individuální aktivitu jednotlivců na ochranu jejich práv a právních zájmů v oblasti běžných soukromoprávních vztahů. V opačném případě by totiž docházelo k znerovnoprávnění osob v jejich vzájemných vztazích a k neúctě orgánů veřejné moci k rovnosti občanů, tedy k porušení čl. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy.

http://nalus.usoud.c...nt=1&typ=result

Jenže tady jde o puštěné rádio v restauraci. Tedy o úplně jinou věc. Nemůžeš jeden nález ÚS pasovat na všechno co se tobě zrovna hodí do krámu.

[shaman3]

martinracek26 napsal/a:
Přečti si § 270 ods. 1 Trestního zákoníku, ten mluví naprosto úřesně a výstižně.

Jenže zákony může vykládat jen soud. A Ústavní soud je vykláda poněkud jinak výstižně než se zdá tobě.

[shaman3]

martinracek26 napsal/a:

shaman3 napsal/a:
To je tím, že sám nechápeš hlavní podstatu té věci, tedy že: Je to pouhá soukromá věc mezi autorem a uživatelem jeho díla, pokud je uživatel díla třeba i mylně přesvědčen, že autorské právo neporušil, nepáchá tím trestný čin.

skutkový omyl negativní – pokud pachatel nezná nějakou okolnost patřící ke znakům tč, nezná okolnost podmiňující trestní odpovědnost , vylučuje odpovědnost za úmyslný tč a tč spáchaný z vědomé nedbalosti. Z čehož jasně vyplývá, že jde stále o TČ spáchäný z nedbalosti nevědomé a ne jak ty tvrdíš, že nespáchal TČ

Nechci se tě dotknout, ale k trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, pokud trestní zákon nestanoví výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti a to u tohoto trestného činu jaksi nestanoví, neboť to v tom paragrafu uvedeno není. To je přece úplný základ trestního práva. Jak můžeš takhle lživě argumentovat? Nebo mi najdi v trestním zákoníku nějaký trestný čin "Porušení autorského práva z nedbalosti". Žádný takový tam ale není.

§ 13/2 tr. zákoníku
K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

[shaman3]

martinracek26 napsal/a:
Jenže tady jde o puštěné rádio v restauraci. Tedy o úplně jinou věc. Nemůžeš jeden nález ÚS pasovat na všechno co se tobě zrovna hodí do krámu.

To protože trestně stíhat někoho pro zveřejnění veřejných obrázků a textu by opravdu nikoho z orgánů činných v trestním řízení ani nenapadlo, proto o takové malichernosti Ústavní soud nikdy nerozhodoval, ten rozsudek se dá vztáhnout i na to, právě proto ho Ústavní soud zveřejnil ve sbírce rozhodnutí jako nález, ostatní soudy se jim v otázce autorského práva musí řídit, ať už se vám to líbí a nebo ne.

[hanska]

Koukám, co je v tomto tématu nového a bavím se náramně... Ona opravdu neznalost zákona neomlouvá, může být max. polehčující okolnost, ale nemůže člověka zbavit viny za provedený trestný čin, kterým bezesporu krádež díla chráněného autorským zákonem a nejdebože obsahujícím znak copyrightu je!

[Hamerinski]

hanska u nás znak copyrightu není nutný. Optej se právníků sdružení Dilia

[Roman_Jaromer]

Hamerinski napsal/a:
hanska u nás znak copyrightu není nutný. Optej se právníků sdružení Dilia

Ani ten znak neubrání zneužití...
Už je to tak 10-12 let, kdy jsme dělali na webu skautský časopis, do kterého jsem udělal "tip na výlet" s pár fotkami - v každé byl i znak copyrightu se jménem... Pak tátovi od jedné renomované organizace přišlo PF-ko, které se mi zdálo povědomé... Když jsem se podíval na svou fotku, zjistil jsem, že to je ta fotka z toho článku s uříznutým copyrightem...
Tenkrát jsem jim napsal mail, jak si dovolují se nezeptat na použití cizího obrázku - ani neodpověděli...
Ale musím uznat, že mě moc potěšilo, že se moje fotka líbila :-) Klidně bych jim dal souhlas nejspíš i zdarma s tím, kdyby uveřejnili jméno...

Takže ono ta situace se zneužíváním cizích fotek je asi stále stejná... Jsou to schopni udělat i velké firmy a organizace.

[sambar439]

Tak to se zase dostáváme k všeobecně rozšířenému pocitu, že co je na internetu, to je zadarmo... Generaci mých dětí přijde samozřejmé stahovat si hudbu a filmy na různých fórech, či přes torrenty. Když jsem vysvětloval dcerám, proč je to vlastně nelegální, koukaly na mě jako na exota... "Vždyť to dělají všichni" - to je obecný argument.

[hrabosata]

Nedá mi to, ale Shamanův výklad trestního práva prostě svádí k reakci . Omyl právní je z hlediska práva opravdu zpravidla bez významu. Jak už tady kdosi napsal, neznalost zákona neomlouvá. Pokud tedy objektivně poruším autorské právo (např. vím, že nejsem autorem díla a autor mi nedal souhlas k jeho využití a přesto je použiju) a myslím, že jsem nejednal protiprávně, není mi to nic platné. Omyl má v trestním právu obvykle význam, jen pokud se týká skutkových okolností. V tomto případě např. pokud si myslím, že jsem to já, komu autorské právo svědčí (že jsem autorem díla nebo mi dal autor souhlas k jeho využití). Nicméně porušení autorského práva neznamená automaticky trestněprávní odpovědnost. Takový zásah musí mít dostatečnou intenzitu, což zákon vyjadřuje slovy "nikoli nepatrně". Výklad tohoto pojmu je ovšem na orgánech činných v trestním řízení. K úmyslnému zavinění stačí, že úmyslně jednám. Tedy že úmyslně zmáčknu ony klávesy Ctrl-C - Ctrl-V, a ne že o ně jen neopatrně zavadím . Nemusím vůbec vědět o tom, že tím porušuji zákon (viz výklad k právnímu omylu).

[Fukar]

sambar439 napsal/a:
Když jsem vysvětloval dcerám, proč je to vlastně nelegální, koukaly na mě jako na exota... "Vždyť to dělají všichni" - to je obecný argument.

To co tvrdíš svým dcerám, je ovšem lež. U nás je stahování multimediálního obsahu z internetu naprosto legální.
Nelegální je jeho další šíření. Jestli se o tom chceš něco dozvědět, navštiv třeba stránky ČPS, nebo se podívej na diit.cz.
Nepodléhal bych panice kvůli placeným reklamám s titulkem "nelegální stahování" např ve skvělém seriálu "Street".
Ale o filmech ani hudbě toto vlákno není.

[hrabosata]

Snad ještě pro upřesnění toho výkladu o právním omylu - pro případné hnidopichy . Současný trestní zákoník má ustanovení o právním omylu jako okolnosti vylučující zavinění, a tedy i trestní odpovědnost. Jenže se musí jednat o tzv. omluvitelný omyl, jehož se nedalo vyvarovat. Na to se však nelze vymlouvat, pokud je nějaká povinnost uložena přímo zákonem, což je jednoznačně případ zákazu porušování autorských práv. Je to spíše záležitost podzákonných norem, které třeba vyplývají z nějakých interních předpisů nebo upravují nějakou specifickou odbornou oblast, o níž laik nemůže mít přehled. Jako typický příklad se obvykle uvádí, pokud krátce po nástupu do nového zaměstnání poruším nějakou povinnost, vyplývající pro mě z předpisů zaměstnavatele, ale já jsem zatím neměl čas se s nimi seznámit.