59 odpovědí na toto téma

[Solim]

Pamatuju krásnou archiválii v Turnově....přijít sám v sobotu v deset večer do zaplivané čtyřky (před kterou mě místní kamarád-mudla varoval), sednout si ke stolu a požádat obrovského vrchního s vizáží Krakonoše o "vytahaný rukáv" a pak nad jeho luštěním strávit k pobavení štamgastů skoro hodinu....pěkně jsem se tenkrát zapotil....  a to jsem introvert jak z učebnice...ale já bych tyhle keše nezavrhoval, pokud není schránka vydána jen v případě útraty......to už by pak nesměli vůbec být v místech kde se platí vstup. zmiňovaná keš http://coord.info/GC2GTN3

Na tuhle s "vytahanym rukavem" si pamatuji velmi dobre, o ten rukav jsem si rikal velmi nejiste neb to bylo v hospode cca 4 cenove kategorie, ale dal jsem si k tomu pecene koleno a osazenstvo jsem zklamal neb jsem byl v krabicce driv, nez mi to koleny bylo prineseno. Nakonec jsem se tak prezral, ze jsem malem nedosel na vlak a to jsem mel v planu jeste dve krabicky, ale ty jsem vzdal predem. Tak ted nevim, zda ta cache byla umistena v souladu ci ne, ale v kazdem pripade si ji pamatuji dodnes, coz o jinych okolnich tvrdit nemohu. Utrata vyzadovana nebyla, ale byt hladovy po celem dni na nohach v hospode, to bych si pripadal jako blbec. Takze ja bych podobne cache nezavrhoval.

 

Ja mel spis problem v Kromerizi, kde jsem slecne v informnacich na otazku co chci, rekl ze "keš", nastalo asi trisekundove ticho, kdy jsem pomalu zacal premyslet kde jsou dvere a na jakou stranu se otviraji. Nakonec to slecne docvaklo a ja nemusel prchat.

[mpik]

No, mě to na Vysočině v penzionu bylo dost blbý. A ještě k tomu jsem se nejdřív nezeptal číšníka, ale někoho cizího, kdo o tom nic nevěděl. A hned nám jel autobus, takže jsme si ani nic nedali.

Ale v infocentru v pohodě. Ještě mě poslali ven, ať se pořádně podívám a zjistím heslo... a zjistil jsem ho.

Ale je mi to blbý. Jít někam, kde vím, že na to nemám / nechci platit / nezajímá mě to -  a jít na pokladnu jen pro keš... Radši jsem, když je to někde venku, kde mohu klidně hledat a neschovávat se.

[Kohout team]

Keše mě baví hledat, né o ně prosit.

Mám odlovenou takovouhle jednu a stačilo.

Tento příspěvek byl upraven od Kohout team: 08 prosinec 2014 - 18:25

[Taddeo]

No, mě to na Vysočině v penzionu bylo dost blbý. A ještě k tomu jsem se nejdřív nezeptal číšníka, ale někoho cizího, kdo o tom nic nevěděl. A hned nám jel autobus, takže jsme si ani nic nedali.

Ale v infocentru v pohodě. Ještě mě poslali ven, ať se pořádně podívám a zjistím heslo... a zjistil jsem ho.

Ale je mi to blbý. Jít někam, kde vím, že na to nemám / nechci platit / nezajímá mě to -  a jít na pokladnu jen pro keš... Radši jsem, když je to někde venku, kde mohu klidně hledat a neschovávat se.

 

Když mě to nezajímá, tak tam nelezu, ne? Snad není nutné mít vše...

[Solim]

Keše mě baví hledat, né o ně prosit.

Mám odlovenou takovouhle jednu a stačilo.

To mne nikdy nenapadlo, ze bych o cache mohl poprosit. Ja vetsinou reknu heslo a cekam co bude, nebo kdyz ji vidim, tak primo reknu dejte mi poklad nebo cache. Nekdy je dost komicke sledovat reakce prislusne osoby, neb ne vzdy jim dojde, ze chci tu krabicku co maji za zady. Ale jeste se mi nestalo, ze bych nekdy odesel bez zapisu. A to jsem prolezl uz docela dost IC, knihoven, pokladen, restauraci, magistratu a .... . Zatim nejvic jsem se zapotil na magistratu v Mostu, tak jsem ji doopravdy musel ulovit za bedliveho dohledu kronikarky a nic mne neodpustila, ale zato jsem si s ni asi hodinu pokecal.

[Paha Ahma]

Když se to pojme jako dobrodružství ze strany lovce, je to fajn věc...jinak bych se asi styděl si o keš říct. Mám říct heslo, tak si hraju na dealera pervitinu, kterej jde pro matroš někam do varny...Ten nádech prohibice...

...nedávno jsem na druhou stranu málem nezvládl situaci v Praze na jedné "dvorovce", protože jsem tam vlez momentálně otevřenou bránou pro vozidla místo správně kolem vrátnice, takže si dovedete představit, s jakou na mě vrátnej přihasil...Heslo mi lezlo z huby docela obtížně

 

Jinak k věci - můj názor je, že pokud by owner vynechal tu slevu, nebo ji "zamysterčil" nějak pokoutně, tak to žádná komerční keš nejni. A slušelo by se, aby třeba lovci měli rozluštit nějakou hádanku nebo odlehčenější šifru, ať si krabici zasloužej. Když si u toho daj sodovku nebo kafe, tak si z toho rozhodně rezidenc na Maledivách nepostavíš..

[evidlo]

 

Ale v infocentru v pohodě. Ještě mě poslali ven, ať se pořádně podívám a zjistím heslo... a zjistil jsem ho.

 

Nebylo to ve Slaným? Tam jsem taky lovila nadvakrát, poprvé mě chlapík vyhodil, že to mám špatně :-)

[kalubr]

Kačerům bys poskytoval slevu? Není to diskriminace vůči mudlům?

[mpik]

Nebylo to ve Slaným? Tam jsem taky lovila nadvakrát, poprvé mě chlapík vyhodil, že to mám špatně :-)

Ne, ve Vodňanech.

[kiReGPS]

Na Cejlonu je to prý běžné, říkal mi owner GC2BVW6, kačeři si tam musí o krabičku požádat. Osobně to moc rád nemám, ačkoli jsem extrovert a klidně si o kešku řeknu. Je to podle mne za hranou pravidel o komerci a povolení tohoto modelu by spustilo hrozivou lavinu komerčních keší v hotelích a hospodách.

 

Na Cejlonu alias Srí Lance je to dokonce u městských keší zdaleka nejlepší možnost, to mi věřte. Cizinci jsou totiž místními velmi bedlivě sledováni, zda by nepotřebovali nějakou službičku (pochopitelně za bakšiš). Takže, když se na ulici sehneš pro nějaký to ošmatání plotu, hned přiskočí jeden dva Srílančani s pomocí. To, že volně uložené keše proto nemají moc šancí na přežití, není potřeba zdůrazňovat. Zlatej obchod...

[mpik]

Jo, to byla řečnická otázka. Pokud mě téma vysloveně nezajímá, asi bych pro kešku na pokladnu nešel. Příklad nevím, ale napadá mě třeba muzeum voskových figurin, strašidel, apod. Tam bych asi nešel, ani pro keš. Ale někoho třeba zajímá zrovna to.

[Smrk]

 

 

Osobně mi míň vadí jít někam dovnitř a přímo požádat někoho, o kom jsem si jistá, že o keši ví, než na cizím baráku před očima kolemjdouích hrabat ve zvoncích, prazích, světlech a kamerách, kde si tím, že majitel a další pozorující ví, zdaleka tak jistá nejsem.

Ale on psal o tom, že je to jeho dům.

[Jacka]

Ale on psal o tom, že je to jeho dům.

Jenže jako kačer, co tu keš loví, to ne vždycky víš, že ten hejhula, co na tebe čučí spoza výlohy je owner.

[Gresaci]

Taky jsem raději když nemusím nikam dovnitř. Ztrácí to ten adrenalinový náboj.

No pro mě je to dost adrenalinové oslovovat cizí osoby záludnými hesly.

A takový GC1JT04 Odkaz Dr. Jošidy je adrenalin od začátku do konce.

[bluetracer]

Geocaching je hledání skrytých schránek. To není jenom mé pojetí hry, to je z oficiální definice Groundspeaku. A když mám do nějaké jasně určené provozovny přijít a normálně si o tu keš říct, tak to není hledání, čili to není geocaching. Může to být pro někoho zajímavé a zábavné, ale není to geocaching.

[kalubr]

Geocaching je hledání skrytých schránek. To není jenom mé pojetí hry, to je z oficiální definice Groundspeaku. A když mám do nějaké jasně určené provozovny přijít a normálně si o tu keš říct, tak to není hledání, čili to není geocaching. Může to být pro někoho zajímavé a zábavné, ale není to geocaching.

Když máš podle souřadnic jít ke křížku, tak to není jasně určené místo?

Edit: i když moc to teda geocaching není, no.
Lovil jsem v jisté provozovně, poprosil jsem majitelku, ta mě nasměrovala k teploměru, stojím před ním, koukám, zákazníci mi začli hlásit, kolik je stupňů ale maskování to bylo pěkný. Keš je v archivu.
Byla to teda mysterka, takže jsi předem nevěděl, kam jít. Souřadnice se zjišťovaly venku.

Tento příspěvek byl upraven od kalubr: 08 prosinec 2014 - 23:57

[zvedavkanocni]

Mno, tak co si vzpomínám, první keš v hospodě mě zrovna dvakrát nepotěšila - už při parkování mě sledovala celá narvaná terasa a když jsem se probojovala dovnitř, první byla kontrola od štamgastů od hlavy až k patě. Personál byl sice ochotný a příjemný, ale zážitek celkově nic moc, výměna CWG rozhodně nebyla v klidu a pohodě, vědět, kam jdu, tak bych keš asi vynechala. Jasně, záleží, kdo v hospodě zrovna sedí, ale i když nejsem zrovna plachá, některé zážitky bych nemusela. 

Mnohem lepší byla zkušenost s čajovnou, to byla příjemná zastávka, ráda na ni vzpomínám.

[marekd]

A docela legrace to může být v cizině, viz. např. keš GC1RXYJ v Polsku, kde jsem se snažil mladé číšnici vysvětlit, že "šukam skřiňku" Ale nakonec jsme se domluvili a pěknou keš odlovili.

[Arne1]

Zabrat mi dala jedna v Itálii na horách. Listing dovedl k rohu baráčku s pekárnou, důkladně jsme prozkoumali okap, spodek střechy, plot - a nic. Pak jsme si šli koupit dovnitř chleba - a hle, pekařka byla ta ownerka a krabku měla na polici vedle pultu.

[Dobesch]

No jinak celkem mazec je i nejstarsi Slovenska kes - Mokre Nohy. Tam je uvodni stage na zahrade penzionu - takze vstup na posekany travnik za plotem. Informace na stage jsou takove k prepsani na dalsi trasu, ale je jich tolik, ze bych to prepisoval jeste ted. Takze je tam poznamka, ze kopie stage je k dispozici na vyzadani na recepci penzionu.   Takze krom pocitu, ze nekomu lezete na zahradu pak jdete jeste skemrat na recepci.   Dal uz to je celkem na pohodu

Tento příspěvek byl upraven od Dobesch: 09 prosinec 2014 - 14:28