[OT]
Já v poslední době mám prostě problém s tím, že se všichni za mě snaží něco rozhodovat, nějak mi pomáhat a vůbec zasahovat do mých rozhodnutí. Třeba pozor, káva může být teplá, nůž Vás může zranit .......
Přesně tak, mluvíš mi z duše. Za chvilku budeme v kavárně s každou kávou podepisovat papír: „Beru na vědomí, že káva může být horká a že při manipulaci s ní je potřeba dbát zvýšené opatrnosti. Zároveň beru na vědomí, že prodejce se tímto zříká veškeré odpovědnosti za jakákoliv zranění nebo jiné újmy, které mi vznikly neopatrnou manipulací s nápojem.“ Dva podpisy, razítko, dvě kopie.
[/OT]
A k tématu: Ono vždy záleží na tom, PROČ chci jako autor automaticky ukládat. Třeba právě nechci, aby se hráč mohl vrátit k předcházejícímu stavu. Ale pokud by to mělo být jenom z důvodu, aby na to hráč nemusel myslet, tak je asi zbytečné si s tím lámat hlavu.
Faktem je, že se nikdy nezavděčíš všem. Spousta lidí je ráda, když je někdo vede za ručičku, aby nemuseli přemýšlet. A vyžaduje to. Ti pak při nějaké havárii cartridge budou nejvíc křičet, že to spadlo a předchozí stav nebyl uložený, takže to museli hrát znovu. Autor by si měl vybrat, co mu bude víc vadit - jestli ladění autosave nebo křiklouni, a podle toho se zařídit.
Jinak vhodným místem pro případný autosave je konec ucelené části - scény. Rozhodně bych to ale neumisťoval do obsluhy změny kompletnosti úlohy nebo na podobná místa. Lepším se mi jeví vytvořit si funkci např. „Úloha ta a ta splněna“ a v ní pak udělat postupně všechny kroky: nastavit úlohu jako kompletní, nastavit případné proměnné na požadované hodnoty, změnit aktivitu u zón, předmětů a postav a úplně nakonec případně provést uložení hry. A na vhodném místě pak funkci zavolat. A taky si to po sobě několikrát vyzkoušet - tj. zkusit si po autosave hru ukončit bez ručního uložení a následně obnovit.