146 odpovědí na toto téma

[otahapet]

Letos v květnu na národním jamboree Klíč v Plzni, byla pro děti nachystana aktivita s GPS, byla tam nachystana ukazkova multina. Mno a já jako dozor běhal s něma, nasledovalo zjisteni adres gc.com,a gc.cz neco jsem o tom precetl a ani ne za tyden jsem kupoval GPS:)

[dorek-19872]

Naše první křeč Za všechno může Ježíšek. Tady se sice schovává pod gcmar, ale byl to Ježíšek a jeho maminka, kdo se rozhodli vyrábět z Mudlů Kačery. Když asi dva roky trvající sem-tam nadhozy, jak krásný svět geokešingu je, nepřinášely patřičnou odezvu, objevila se pod stromečkem složka s popisem, návodem, a balíkem odkazů na jednotlivé webstránky. My, Mudlové, využívajíc GPS pouze v autě, aby je rozčilovala svým neustálým pokřikem „Přepočítat?“ a zlomyslným naváděním opět a opět do stejné jednosměrky – samozřejmě z toho nevhodného směru – jsme odolávali do včerejška. Pak virus vyvolal horečku, infekce nabrala na síle, džípina byla nabita, souřadnice jedné z nepříliš vzdálených skrýší zadány, v noci se tiskly popisy a mapy, aby byly v terénu při ruce... Ráno křeč vypukla naplno. Venku sněží. Nebyl by lepší lavinový pes či bernardýn se soudkem? Jak dlouho můžeme svou první hledat? Zásoby na den? Na dva? No jo, ale autodžípina tak dlouho na baterky nevydrží? Vyrážíme. S vypnutou GPS (šetříme zdroje) podle map. Jsme dva, včera jsme se ještě stihly zaregistrovat jako 9simik9 a Dorek. Bohové buďte s námi... Problém je v tom, že jsme dva a map je plný batoh. (Stejně ta nejužitečnější chyběla.) Takže první křeč vrcholí: který ze dvou lesíků před námi poklad ukrývá. Podle mapy nebo ten druhý, odpovídající víc popisu? GPS se přiklání k Simikovi. Šli jsme, koukali jsme a – vítězíme! První křeč se mění v naši první keš! Můžete-li věřit nezkušeným, je umístěna přesně podle souřadnic, pěkně ukryta, se zajímavým obsahem.. Devítkovému Simikovi se protahuje obličej, začíná mu narůstat zobák, ve sněhu za sebou zanechává kačeří stopy. Mechem a lišejníkem obrostlý Dorek tu proměnu prožívá těžce několik dalších hodin. Takže poděkování Koljasovi -autoru keše Miškovický háj - i gcmarovi jsme schopni usmolit až teď. Uvízli jsme v pasti. První keška je sice jen jediná, ale na gcmara nám jich chybí ještě hodně přes dvě stovky. Nevzdáváme to, zejména, když na mail mezitím přišel další seznam více než devíti desítek úkrytů v našem okolí. Pěkně to začíná. A nikdo neporadí, zda infekci lze léčit acylpyrinem nebo penicilinem. Ještě, že je ta nemoc tak krásná! Díky Vám všem. 9simik9 se svou první keší. Miškovice, 4. 1.2009, 10.55 hod.

[polas_CZ]

Poprvé jsem o tom četl na teletextu,věděl jsem,že potřebuji telefon s gps,a tak jsem si počkal do Vánoc,na první lov jsem se těšil,sbalil se s mobilem,teplým oblečením,s něčím na výměnu,mudlové mě neviděli,všechno pohodě a poklad po šutráky nalezen prakticky hned.Uvažuji,že budu provozovat cyklocaching.

[chalma]

Bylo nebylo. Vdala jsem se a od mala jsem byla zvyklá někam chodit. V tom jsem pokračovala i nadále. Po svatbě jsme začli chodit oba dva a nejprve jsme začli sbírat turistické známky. To ostatně stále pokračuje. Pak přišli děti a jak rostli jsme je také chtěli vést k turistice. V časopise jsme si přečetla článek a následně jsem viděla i ukázku v televizi. Chodíme asi půl roku akluci(4,7 roků) jsou nadšeni a ani neremcají když někam vyrážíme. Multikešky je baví více " prý je to hustý" říká náš starší syn.

[Kapsa]

Ja byl infikovan kamosem. Napred jsem k tomu ale pristupoval tak, ze jsem cetl jednotlive listingy k zajimavym kesim tak, jako se ctou cetopisne casopisy. Az teprve asi po dvou mesicich jsem se rozhodl, ze preci jen zkusim neco najit. Ted uz jsem neco malo odlovil ale porad se bavim hlavne tim, ze si ctu o zajimavych mistech a jejich historii ....

[Rufuc]

Poprvé sem na geocaching narazil v novinách, kde sem se dočetl, že nějaký kluk v Praze umřel při pádu ze skály během hledání "pokladu". Trochu mě to zaujalo,ale na internetu sem téhdy nedokázal najít o tomto podivném sportu nic bližšího a navíc gpska byla v té době pro mě něco nedosažitelného.Více než před půl rokem jsem měl drobnější depku po rozchodu s bývalou přítelkyní a já hledal něco, čím bych se mohl zabavit a přitom nemyslet na blbosti.Byl jsem na srazu přátel hrajících online hru Ultima online když tu jeden z kámošů vytáhl GPSKU a že jde hledat nějakési keše a jestli někdo nechce jít taky.Šel sem já a ještě jeden kámoš.Šli jsme na Gloriet a Sedlecký hrad z nedalekého kempu.GPSKA byla však do auta,neměla žádné turistické stezky a tak sme šli rovnou za šipkou.Kdo to tam zná,ví...Obrovské hebly nahoru,strmé srázy dolů,skály,šutry a řeka Málem jsem u toho vyflusl duši,plíce a tak tak že mi neudemřeli nohy.Obě krabičky jsme našli,takže jsem spatřil první cache a první geocoin. Vrátili jsme se po asi pěti hodinách unavení jak po celodenním zápase v boxu.Já se však vrátil totálně nadšený a v hlavě sem měl jasno, že do tohodle pudu. Doma sem začal hltat veškeré informace o geocachingu,abych se dozvěděl co nejvíce,začal hledat cache v okolí bez GPSKY a netrpělivě čekal,až mi přijde PDA s navigací.Té jsem se dočkal po cca 14 dnech a od té doby je geocaching prakticky smyslem mého volného času. Nikdy předtím by mě ani nenapadlo se jít jen tak projít do lesa,nebo kamkoliv jinam a většinu času sem trávil u PC a Internetu.Po objevení geocachingu jsem na lovu skoro víc než doma

[Adrian_S]

Tak můj začátek je popsán v profilu na GC.com.. Můžete si to přečíst..

[al-ash]

31.12. 08 při čekání, než dorazí druhá skupinka na silvestrovskou chatu: kámoš s přítelkyní navrhl, že pujdeme hledat kešky...věděl jsem +- o co jde, jenom mě k tomu nikdo nedovedl, takže jsem se o to ani nezajímal (i když kdybych třebas viděl ten dokumentární minifilm o geokešování, spadl bych do toho nejspíš taky hodně rychle), ale když někdo zasvětí do geocachingu v průběhu nalezení 1. kešky, je ještě o dost větší šance, že to vyvolá závislost: u mě rozhodně vyvolalo, zatím tedy kešuju pomocí mapy.cz a intenzivně přemýšlím, jakou mašinu koupit...

[Pontiac_CZ]

Adrian_S napsal/a:
Tak můj začátek je popsán v profilu na GC.com..
Můžete si to přečíst..

Rádi, ale oprav si odkaz.

Ale když už se tu vykecávám, tak jak jsem k tomu přišel já: už před pár lety jsem o GC odkudsi "věděl" (předpokládám, že z internetu, protože to je zdroj drtivé většiny mých informací). Bylo to pouze na úrovni, že to existuje, že nějací blázni poletují za krabičkama. Pravděpodobně jsem taky četl ten článek o Lukášovi, co se zřítil ze skály u Motola. A pak to šlo prakticky do zapomnění, nemaje GPS.
No a před rokem mi vážně začala skomírat Nokia 3650 (divná věc s kulatým číselníkem) a vybral jsem si HTC Kaiser jako nástupce (málem jsem koupil nejdřív Nokii N95, ufff). Že tam je GPS čip jsem vnímal a z neznámých důvodů jsem se na něj třepal víc než na další fíčury tohoto stroje. Bylo to neočekávané: prostě jsem si vzpomněl na geocaching. Hledání pokladů jsem měl vždycky rád.
Pak to šlo už rychle - první prográmek na hledání byl RichesseGPS a první nalezená keš Bunč (s bráchou v únorových mrazech). A to byl konec klidným dnům.
Takže jsem se k tomu přivedl sám a můžu vynadat pouze sám sobě...

Jak já se těším na jaro!

[geobublina]

No přišla kamarádka "Mám novýho kluka, a on hraje ten geokešing, my ty kešky jdeme zítra hledat." "Cože?"... Asi za týden/dva jsem narazila na článek o geocachingu u někoho z blogerů na blog.cz a docel mě to zaujalo. Začala jsem prohlížet návody, rady a navrhla to příteli a ještě ten den jsme se zaregistrovali a hned o víkendu jsme vyrazili na lov:-)

[mpik]

Když jsem změnil profesi, začal jsem se zabývat mapami, hlavně katastrálními. Jednou jsem potřeboval vědět, kde je jeden pomník, a jediné místo, kde jsem to našel, byly GC stránky. Ale souřadnice jsem neviděl, musel jsem se zaregistrovat. Pak několik měsíců nic, věděl jsem, že bez navigace toho moc nenajdu. Pak jsem to zkusil. A za necelý rok jsem jich našel skoro 300. Pořád bez navigace, už si ji ale asi pořídím. Jen nevím, co s ní budu hledat, okolí mám skoro vylovené.

[Aranyafëa]

Já jsem se k tomu dostal díky kamarádovi, který si koupil GPSku a přišel na to, že se s ní dá i "kešovat". A tak jsem s ním občas někam zajel na kole nebo zašel pro kešku, semtam se podíval na internet na gc.com, ale nikdy jsem se nelogoval na netu atd... maximálně jsem se podepsal do logbooku. Ale jedno hodně nudné odpoledne v květnu, kdy pořád hodně pršelo a já neměl absolutně už delší dobu co dělat, neměl jsem moc jiných aktivit, a tak jsem si vzpoměl na geocaching. A protože jsem čím dál radši jezdil na kole, tak jsem se rozhodl ze dne na dne že se tomu budu taky naplno věnovat. První tři kešky odloveny bez GPS, potom jsem měl narozeniny a GPSka byl pro mě jasný dárek a potom ještě nové kolo, které to celé jen podpořilo.

[teepec]

Je to sice starý téma, ale i tak mi to nedá a přidám i já svojí zkušenost. Kdy jsem o geocachingu slyšel poprvé, si už nevzpomenu. Asi ve svojí xchatový éře jsem se o tom doslech od jednoho nejmenovanýho místního diskutéra ;-) Nějak mě to ale nevzalo. Postupem času jsem se o tom vždycky něco dočetl a dostával čím dál větší chuť se do tý aktivity taky zapojit. Když jsem si před dvěma rokama kupoval novej mobil s GPS, už jsem se těšil, že konečně budu moct lovit, ale GPS mu nefungovala, reklamace to moc nevyřešila a já tomu přestal věnovat pozornost. Loni na Silvestra jsem se svym TomTomem, kde jsem měl mimo jiný i POI český keše, kolem jedný projížděl, a tak mě napadlo zastavit a zkusit se po ní mrknout. Ale ne, předpokládáte špatně, tímhle moje kariéra nezačala. Nenašel jsem ji. Až při zakoupení HTC Legend letos v dubnu jsem konečně dostal do ruky ten správnej nástroj a od tý doby mě to chytlo a zatím nepustilo. K Vánocům jsem si předčasně pořídil Oregona, a tak se už těším, až zas bude venku pěkně a budu moct vyrážet na celodeňáky a konečně to pořádně rozjedu :-)

[DUsoft]

Slyšel jsem o něm už dříve než jsem začal, vlastně hned jak jsem si pořídil první navigaci do auta. Ale to mě to nebralo.
Potom, přesně 28.11.2008 v 7:30 mě postihl akutní infarkt, z ničeho nic jsem se skácel ... hnus fialovej. Doktoři jsou ale machři nad machry a srdce mi vyspravili tak, že dneska jezdím na kole, lyžuji, chodím po kopcích, plavu, nemám omezení.
Pro mě je tedy GC jeden z důvodů jak se rozpohybovat z dnešního způsobu života. Jsem rád za cokoliv co mi dokáže, že žiju. GC je v tomto ohledu to nejlepší. Navštívím místa s určitou zajímavostí (případně obtížností), zapojím tělo i mozek, strávím příjemné chvíle s rodinou, jenom s Vojtou nebo i sám a když najdu, představím si, kdo už tu krabičku měl v ruce, kdo to vymyslel a schoval ... co ho k tomu vedlo.
Nekosíme všechno, vybíráme si, užíváme si, žijeme.

P.S. Vlastně za týden mám druhé narozeniny ...

[zir37]

My jsme se o GC dozvěděli z rádia z pořadu o nějakym zajímavym místě, ani to nebylo přímo o geocachingu, jen taková zmínka, a po prozkoumání stránek a pár ulovenejch keškách nás to chytlo.

[LooperCZ]

DUsoft napsal/a:

Nekosíme všechno, vybíráme si, užíváme si, žijeme.

P.S. Vlastně za týden mám druhé narozeniny ...

Tož všecko nejlepší !!! Palec nahoru.

[Mufa]

Kolegyně z práce s námi šla na oběd a vyložila na stůl 2 mobily a GPS, prý že to má na poklady (už mevím, proč to musela mít při obědě na stole). A já si vzpomněla, že už mám rok nick na gc.com (od r.2008), tak jsem hned na nejbližším výletu na Lipně skočila na net a našla první krabku. Tenkrát jsem ale ještě nevěděla, že souřadnice ukazují přesně na místo, takže jsem jen přijela ke kapličce a chodila dokola jak... a nenašla :-) A v tom r.2008 jsem se zaregistrovala, protože jsem to náhodou našla na netu, když jsem se uprostřed jednání chvilku nudila, s tím, že po jednání se na to vrhnu a nějak jsem pozapomněla :-)

[daliborf]

Neco malo jsem uz o GC vedel, ale stale se nedostavil ten spravny spousteci impuls. Az jednou v lete: Travili jsme tyden na prekrasne chalupe v Jesenikach a ja hledal zabavu pro deti. Vzpomnel jsem si na GC. Vecer jsem polozil na stul sklenky a mobil. Do sklenic jsem nalil vino a mobil pripojil k internetu. Hledal jsem informace, cetl pravidla a rady zkusenych. Potom jsem se zaregistroval, nainstaloval HandyGC a dalsi den jsme podnikli prvni nesmely pokus. A jak to dopadlo? Dobre. Dnes uz mame svuj ucet a svoje ulovky vsichni.

[pajakuma]

Tak u nás přišel 10-ti letý syn ze školy, že spolužák chodí hledat "kešky" a že by to rád taky zkusil. Nějakou dobu jsme odolávali, pak jsme začali hledat informace a studovat dostupná pravidla a nakonec (spíš abychom měli klid) jsme se zaregistrovali. Svoji první kešku jsme našli přímo u cesty, po které denně chodíme do školy a do práce. Nikdy jsme zde "kačera" neviděli, a tak jsme si dali záležet, aby ani nás na velmi frekventovaném místě nikdo "nepřistihl při činu". Bylo to velmi dobrodružné a napínavé. Kluci (8 a 10) byli nadšení a my pomaličku počítali budoucí investice. Zpočátku jsme spíš dělali klukům dozor, aby hru nekazili. Po pár týdnech jsme v tom už lítali všichni. Díky geocachingu jsme objevili "za humny" spoustu krásných míst, o kterých jsme dřív neměli ani tušení.

[Varess]

já jsemse ke gc dostal tak že jsem letos o prázdninách jel na pár dní ke kámošovi,ten mi hned druhej den do ruky vrazil helmu a kolo a řekl že pojedeme hledat takovou krabičku,přijeli jsme na místo,on vyzvedl krabičku,zapsal se a já si říkal panebože co to je zase za pí*ovinu,potom mi to nedalo a podíval jsem se na to doma trochu podrobněji,přečetl si všechny návody,zjistil všechny stránky a vyrazil jsem na odlov mé první kešky,nějak mě to nevzalo ale potom jsem jel do blízkého města s rodiči na nákup,tak jsem si odpustil hodinový belhání po obchodech a šel si odlovit pár krabiček,když jsem objevil tb tak jsem ho na zkoušku posunul pouze kousek v tom městě ale už to začalo takové to nutkání že kamkoliv jsem jel tak jsem se díval na kešky,potom sem tomu úplně propadl a dneska ve škole místo abych dával pozor přemýšlím:kam dneska asi vyrazím na kešky???